Za spolehlivý divácký magnet nicméně považuje Terezu Brodskou v hlavní roli. Speciálně pro ni byla postava napsána. Jireš s respektem říká: "Neznám jinou bytost, která by tohle zahrála." Hlavní hrdinka zosobňuje zvláštní "dvojroli": spojuje tělo a ducha dvou naprosto rozdílných stvoření. Párek lékařů posedlých výzkumem (hrají Karel Roden a Jan Hartl) totiž dostane po noční nehodě na operační stůl dvě ženy v kritickém stavu: mladou, půvabnou, leč slovy Jireše "pitomou" volavku zlodějské party, a starou, unavenou, ale chytrou a vzdělanou docentku historie.
Tím, že do těla první pacientky tajně přenesou mozek druhé z nich, zachrání neurochirurgové život alespoň jedné z obětí. Jenže které vlastně? ptají se tvůrci.
Moserová téma shrnuje jedinou větou: "Lidé by se Pánubohu neměli plést do řemesla".
První podoba Dvojrole ležela na Kavčích horách několik let; Jireš text "vytáhl" z Prahy do brněnského studia České televize.
A tam během devětadvaceti natáčecích dní vyrobili svůj první samostatný celovečerní film. V titulcích je sice uveden jako koproducent také Pascal Judelewitz, podle Jireše však zatím nejde o klasickou mezinárodní koprodukci, nýbrž spíš o nezištný dárek režisérova francouzského přítele. "Původně se měla Dvojrole točit jen na elektroniku, tedy televizní technologií, ale když se to Pascal dověděl, věnoval nám filmový materiál, což v přepočtu představuje asi dvě stě padesát tisíc korun. O tom, zda, kdy a jak bude Dvojrole uvedena ve Francii, například prostřednictvím nadnárodního kulturního kanálu Arte, zatím stále ještě jednáme," vysvětlil režisér.
Třiašedesátiletý Jaromil Jireš, autor například snímků Žert, Valerie a týden divů či Učitel tance (vynesl Martinu Dejdarovi hereckého Českého lva za rok 1994), našel ve Dvojroli místo i pro skladby svého oblíbeného Mozarta, jež doplnil "hudebními glosami" Miloše Štědroně. Jde to vůbec dohromady - na jedné straně psychologická sci-fi, jak film žánrově zařazuje jeho distributor, společnost Gemini, a na straně druhé Mozart? "Motiv sci-fi jsme tu použili jen jako záminku," objasňuje Jireš, "od ní se pak odvíjí příběh o lidské existenci a stárnutí, příběh s etickým otazníkem a konfliktem takřka faustovským."
Tím, že do těla první pacientky tajně přenesou mozek druhé z nich, zachrání neurochirurgové život alespoň jedné z obětí. Jenže které vlastně? ptají se tvůrci.
Moserová téma shrnuje jedinou větou: "Lidé by se Pánubohu neměli plést do řemesla".
První podoba Dvojrole ležela na Kavčích horách několik let; Jireš text "vytáhl" z Prahy do brněnského studia České televize.
A tam během devětadvaceti natáčecích dní vyrobili svůj první samostatný celovečerní film. V titulcích je sice uveden jako koproducent také Pascal Judelewitz, podle Jireše však zatím nejde o klasickou mezinárodní koprodukci, nýbrž spíš o nezištný dárek režisérova francouzského přítele. "Původně se měla Dvojrole točit jen na elektroniku, tedy televizní technologií, ale když se to Pascal dověděl, věnoval nám filmový materiál, což v přepočtu představuje asi dvě stě padesát tisíc korun. O tom, zda, kdy a jak bude Dvojrole uvedena ve Francii, například prostřednictvím nadnárodního kulturního kanálu Arte, zatím stále ještě jednáme," vysvětlil režisér.
Třiašedesátiletý Jaromil Jireš, autor například snímků Žert, Valerie a týden divů či Učitel tance (vynesl Martinu Dejdarovi hereckého Českého lva za rok 1994), našel ve Dvojroli místo i pro skladby svého oblíbeného Mozarta, jež doplnil "hudebními glosami" Miloše Štědroně. Jde to vůbec dohromady - na jedné straně psychologická sci-fi, jak film žánrově zařazuje jeho distributor, společnost Gemini, a na straně druhé Mozart? "Motiv sci-fi jsme tu použili jen jako záminku," objasňuje Jireš, "od ní se pak odvíjí příběh o lidské existenci a stárnutí, příběh s etickým otazníkem a konfliktem takřka faustovským."
