A je toho samozřejmě ještě mnohem víc. Mladistvost, se kterou tenhle sedmdesátník ve čtvrtek krátce po osmé naběhl do prvních tónů písničky It Don't Come Easy na pódium pražského Kongresového centra. I ty "směšné pohyby, jimiž doprovázel svůj zpěv, pokud stál v pozici frontmana vepředu a nehrál na bicí. A v té serióznější hudební rovině také jeho neopakovatelný styl hry, který pevně drží základní rytmickou kostru a jenž probarvoval druhý bubeník, protřelý profík Gregg Bissonette.
Profík se mimochodem pozná i podle toho, že ani nejjednodušší písničku, která by teoreticky mohla být hráčsky "pod jeho úroveň", o nic neošidí a že jí dá přesně to, co jí patří. To znamená, že rovný rock'n'roll nerozhází jazzrockovými breaky nebo že – pokud se jedná o hráče na jiný nástroj – přímočaré písničky nekomplikuje nadmíru zhuštěnými harmoniemi či basovými linkami. V tomto ohledu byli všichni členové All Starr Bandu muži na svých místech a koncertu dali přesně to, co potřeboval.
Rocková estráda
Už při druhém kousku Honey Don' t Carla Perkinse, který měl v repertoáru už s Beatles, ukázal Ringo, jak sice mizerný je zpěvák, ale zároveň jak málo na tom v kontextu celé té show vlastně záleží. Kdyby ono slovo nemělo tak příšerně dehonestující příchuť, s klidem by se koncert dal označit za estrádu.
Z rockové a popové historie se vzhledem k tomu, že muzikanti, jeden každý profík až na půdu, ale dohromady vlastně "každý pes-jiná ves", čerpalo v hodně velké šíři. Dokonce i tvorba jednotlivých hráčů, kteří se vzájemně představovali v souvislých blocích přerušovaných kapelníkovými písničkovými vstupy, byla v některých případech značně různorodá.
To se týkalo především obou hlavních instrumentálních hvězd. Kytarista Rick Derringer připomenul starý, doo-wopem střižený hit Hang On Sloopy a v druhé části koncertu samozřejmě svůj bluesrockový majstrštyk Rock And Roll, Hoochie Koo. Ten sice na závěr přešel v poněkud nanicovatou stupnicovou sólovou exhibici, ale sám fakt autorského podání standardu, povinného pro každého, kdo chce s tímto stylem mít něco společného, byl pamětihodný.
Totéž Edgar Winter. V úvodu zahrál a zazpíval soulovku Free Ride. Jako předěl koncertu pak posloužila jeho slavná jazzrocková instrumentálka Frankenstein, postavená tady na jeho všestranných hráčských schopnostech: sólové hře na syntezátor, na saxofon i na bicí. Na ty si vystřihl zábavný dialog s Greggem Bissonettem.
Jen trochu hluše vyšlo jeho připomenutí, že byl prvním v dějinách, kdo si zavěsil klávesy na popruh na ramena jako kytaristé. V zemi Michala Davida, kde je právě tohle považováno za symbol hudební debility, a v sále před lidmi, jejichž většina patrně nepatřila k obdivovatelům česko-italského diska, se to poněkud minulo účinkem.
Mezi písněmi ostatních členů kapely převládal "osmdesátkový" zvukový model. Ať už byl bližší popovějšímu střihu nové vlny jako třeba v případě Talking In Your Sleep kapely The Romantics, kterou zde zastupoval kytarista Wally Palmar, nebo vyloženému popu písniček basisty Richarda Page, které přinesl ze své kapely Mr. Mister, a songů klávesisty Garyho Wrighta. Naopak Palmarova What I Like About You (původně též The Romantics) byla jedním z nejšťavnatějších rock'n'rollů na setlistu.
Pár hitů, pár přátel
Sám Ringo zazpíval samozřejmě hity z období Beatles Yellow Submarine a I Wanna Be Your Man, ze záběru "svých" coververzí Boys a Act Naturally. Z druhého pólu své tvorby, tedy z posledního alba Y Not (2010) jen dvě písničky: Peace Dream a The Other Side Of Liverpool. A zabrousil samozřejmě i do začátků sólové dráhy na prahu 70. let v docela tvrdém podání Back Off Boogaloo nebo ve společném dílku s druhým "Beatlem ve stínu" Georgem Harrisonem Photograph.
Celou show nemohlo zakončit nic jiného než Ringova vlajková píseň With A Little Help From My Friends, která přešla do závěrečného zacitování Lennonovy Give Peace A Chance. Po níž už nenásledovalo nic, jen rozsvícení v sále a až ostentativní odklízení aparatury, zatímco hlediště bouřilo v standing ovation. Nebylo divu. Ringovi se s "větší než malou" trochou pomoci přátel podařilo ukočírovat zábavný pop&rockový cirkus, který možná chvílemi působil naivisticky, ale nikdy směšně ani trapně. Ten potlesk si zasloužil.
Ringo Starr & All Starr Band
Praha, Kongresové Centrum, 29. června 2011
pořádala agentura JVS Group
Hodnocení iDNES.cz: 70 %