On a ona, spojeni ve svazku manželském. Po mnoho dlouhých, dlouhých let. Útrapy a úskalí manželství jsou asi nejoblíbenějším námětem divadelních komedií – koneckonců jen málokdo by se v nějaké situaci nepoznal.
Pražské Divadlo v Řeznické přichází s další variací, hrou Rogera O. Hirsona Špatná ženská, kterou režírovala Lucie Bělohradská a obsadila do ní Ilonu Svobodovou a Davida Matáska.
"Jak byste popsala své manželství?" ptá se v úvodu hry advokát, jenž hledá polehčující okolnosti pro ženu, která zabila svého manžela. "Jako nekonečné," odpoví ona. V této větě se skrývá celé téma hry. Nekonečnost a věčné opakování je naznačeno i kostýmy, které náznakově proletí od třicátých do sedmdesátých let dvacátého století.
Je manžel mrtvý?
Po první půli, v níž sledujeme výpověď vražedkyně a právníka, který ženě stále více podléhá a současně chováním kopíruje její oběť, přijde střih. Dozvídáme se, že o žádné drama vlastně nejde: to se jen pár středního věku nudí a ve snaze okysličit vztah a obnovit vášeň hraje hry, v nichž si na sebe bere různé klišovité identity (panička a instalatér, živočišný Řek, koketní sekretářka).
Jenže ony hry se zvrtávají ve vzájemné obviňování, chytání za slovo a ještě více odhalují vyhaslost vztahu. Na konci inscenace se pak vše vrátí do úvodního scény a závěr znovu lehce znejišťuje diváka, jakým úhlem nazírat na to, co dosud viděl.
Režisérka Lucie Bělohradská se v programu vyznává, že titul Špatná ženská je jejím prvním pokusem o klasickou bulvární komedii. Je znát, že režisérce chybí "komediální rutina" s níž by hladce lechtala obecenstvu bránici. To částečně vychází z textu samotného. Autor není Alan Ayckbourn, ale ani Edward Albee. Prostě tak něco mezi – ani bláznivá fraška, ani sžíravě hořkosměšná, krutá výpověď.
Trochu moc přeřeků
Pojetí Bělohradské se spíše blíží Albeemu, ale text ji zrazuje. Inscenace tak zůstává v půli cesty – nijak zvlášť nepobaví ani nevyvolá pocity, jimiž by se člověk s hrdiny identifikoval.
David Matásek a Ilona Svobodová na titěrném jevišti Řeznické hrají suverénně s důrazem na komickou zkratku v převlekových scénách, po odložení paruk a rekvizit vykazují dobře rezignovanou únavu tím druhým. Snad jen přeřeků bylo i na premiéru moc. Hra by si také zasloužila nový překlad, slova jako by hercům nešla dobře do úst.
Špatná ženská rozhodně bude potřebovat nějaký čas, aby se na jevišti Řeznické zabydlela.
HODNOCENÍ MF DNES 60%
