RECENZE: Odvážná, vášnivá a zasněná secese má co říct i po století

V Trojském zámku v Praze otevřeli přehlídku české secesní plastiky přelomu 19. a 20. století. Výstava Vášeň, sen a ideál nabízí práce necelé dvacítky sochařů.

Vášeň, sen a ideál

80 %

Zámek Troja, U Trojského zámku 1, Praha 7. Výstava trvá do 3. listopadu.

Název přehlídce padne. Umění přelomu století totiž zhodnocovalo jak tradici, tak odvážné moderní výboje. Na jedné straně jsou tedy v sálech k vidění poněkud usedlejší akademické práce, na straně druhé pak stojí díla výrazově odvážnější, vášnivá a zasněná, realizovaná pod vlivem zejména dekadence, symbolismu a Augusta Rodina. Ten je vlastně pro expozici klíčovým bodem. V roce 1902 se totiž v Praze konala výstava jeho tvorby, která měla silný vliv na nastupující generaci.

Přehlídka je však přínosná nejen pomyslným soubojem klasického s moderním. Je důležitá i proto, že objevuje. Vedle známých jmen, jako Štursa, Šaloun, Sucharda, Mařatka či Bílek, patří místo v sálech rovněž zapomenutým nebo neobjeveným mistrům. Jaromír Čermák v díle Salambo přiznává dobové zaujetí romány Gustava Flauberta, Bohumil Kafka zase pěkně vymodeloval některé reprezentanty exotické zvířeny.

Jinak vítězí lidské tělo, zejména celá postava, hrdě se vzpínající v nahé kráse i tragicky skloněná, s pohledem zarytým do země. Jednou mají sochy náboj sociální nebo rovnou existenciální, jindy zas smyslný, sexualizovaný. Každopádně projekt Vášeň, sen a ideál má co říct. A hned na několika frontách. Díla sto i sto dvacet let stará totiž mluví docela současnou, dobře srozumitelnou řečí.