RECENZE: Ivan Hlas zpívá o radostech i smutku své generace

Ivan Hlas vydal po šesti letech nové album. Jmenuje se Vítr ve vlasech a rozvíjí hudební model, nastavený už na předchozí desce.

Ivan Hlas | foto: Ája Dvořáčková

Ivan Hlas: Vítr ve vlasech (obal alba)

Jestliže pro Ivana Hlase byl dlouhá léta typický rockový, bluesrockový či folkrockový sound, v roce 2008 na albu Láska jako oliva všechny "přebytečné" nástroje odstranil a natočil je jen se svojí stálou koncertní partou. Ta je také základem jeho spoluhráčů na novince, nazvané Vítr ve vlasech. Přizváním baskytaristy Františka Raby a bubeníka Jiřího Zelenky se ovšem Hlas částečně vrací do dřívějších dob.

Vítr ve vlasech

90 %

Ivan Hlas

vyd. Warner Music 2014

Ivan Hlas "velkou kapelu" rozpustil už před lety a kluby objíždí s akustickým triem, které s ním tvoří na jednu stranu mistři svých nástrojů, na straně druhé dobří kumpáni, kteří pro legraci na pódiu ani v zákulisí nejdou daleko.

Večery s Ivan Hlas Triem mívají velmi specifickou atmosféru, ve které se vyvažuje hráčská bravura, již staví na odiv zejména kytarista Norbi Kovács, s rozpustilými žerty, jejichž původcem většinou bývá cellista Jaroslav Olin Nejezchleba, a jemně nostalgická a nehraně pozitivní poezie, jejímž ztělesněním je odjakživa Ivan Hlas.

Norbi Kovács

Jaroslav Olin Nejezchleba

Tohle jiskření se samozřejmě na album přenést nedá, ale jestliže v bookletu čteme, že "všichni zúčastnění děkují všem zúčastněným za krásnou práci a chvíle, kdy mohli být spolu," můžeme vzít jed na to, že je to konstatování upřímné. Jen z málokteré české desky poslední doby totiž dýchá tolik klidu a pohody. A to i v písních, které ve skutečnosti žádnými bezstarostnými popěvky nejsou.

Přestože si Ivan Hlas Trio vystačí na pódiu hudebně samo, pozvání hostů do studia byl dobrý nápad. Třeba už proto, že umožnil Norbimu Kovácsovi hrát nejen na akustickou, ale i elektrickou kytaru, kterou zvládá stejně virtuózně.

A tak může hned úvodní písnička a první singl Pro Elišku být nejen vzpomínkou na odcházející dětství, kdy "Apači zmizeli v údolí stínů, prérii ovládly úsměvy žen", ale zároveň nepsanou poctou Carlosi Santanovi – slavný Mexikán by variaci na beethovenovské téma nezahrál lépe.

Album obsahuje řadu typických hlasovských motivů, samozřejmě vztahových (O nás dvou) i "topografických" (Všude je ráj, Dávný city z Hanspaul City). Tentokrát však Ivan Hlas soustředil i více závažných témat. Do písně Jindy zakomponoval poeovskou havraní citaci, píseň Na barevný šňůře je hlasovsky pozitivní radou případnému sebevrahovi, že "Dneska není ten den, zas bude líp".

Písnička Pod čepicí má potemnělou atmosféru i hudebně, vypráví o osamění celé generace a  verše "Náčelník tiše sbalil stan a pak vešel do oblaků" napovídají, komu je píseň věnována. Je jen třeba vědět, komu se říká Náčelník na trutnovském hudebním festivalu, jehož je Ivan Hlas pravidelným hostem. Tedy Václavu Havlovi.

Album Vítr ve vlasech je po všech stránkách jedním z nejlepších v kariéře Ivana Hlase.