Výstava v pražské městské knihovně, která nese název Václav Boštík (1913…2005), umělcův skromný a hloubavý přístup dokazuje. Výjimečně ucelená expozice, která je historicky první malířovou retrospektivou, odhaluje způsob Boštíkova přemýšlení o výtvarném umění, jeho celoživotní hledání odpovědí.
V čistém bílém výstavním prostoru, který dává příjemně vyniknout subtilnosti některých olejomaleb či pastelů, je k vidění skutečně reprezentativní výběr děl z jeho padesátileté tvorby. Několik desítek obrazů, které kurátor Karel Srp vybral z Boštíkovy rozsáhlé pozůstalosti (a českých i zahraničních sbírek), je uspořádáno do pěti etap, jež jasně odhalují jednotlivé fáze malířova uměleckého vývoje.
Lebka v ateliéru
První část, nazvaná V kruhu, zahrnuje tvorbu z let 1936 až 1948. Z dob Boštíkových začátků zde nechybí několik raných olejů zachycujících rodný mlýn (který patří jeho rodině dodnes), série zamyšlených autoportrétů nebo melancholický obraz s názvem Jitřní světlo, který Boštík maloval za druhé světové války.
Druhá kapitola – Znaky – představuje díla z let 1949 až 1961. Nechybí zde například série lebek, kterými se malíř zabýval, když ho lidská lebka zaujala v pražském anatomickém ústavu na Klárově natolik, že si ji půjčil do ateliéru. Postupem doby začíná malíř přecházet od realistické malby k abstrakci a právě té je věnována většina výstavy. V jeho díle je vidět i inspirace francouzskými malíři, zřetelný je i zájem o přírodní národy nebo vědu a techniku.
"Byla doba, kdy Václav Boštík nemaloval, protože sestavoval vlastní dalekohled. Brousil si čočku," prozradil kurátor Karel Srp důležitý malířův inspirační zdroj – vesmír, který se v díle objevuje v podobě jemných mlhovin, éterických planet inekonečností prostoru.
Třetí kapitola – Pole – přináší obrazy z 60. a 70. let, nechybí zde ani Modrá pro Jana Palacha. V chronologickém sledu následuje kapitola Vlnění (mapuje období do roku 1987) a fáze Mlhoviny, ke které malíř dospívá ke konci života. "Jde mi o objasnění a pochopení základních výtvarných prvků, jejich funkcí a vzájemných vztahů v pokud možno co nejširší obecnosti. Aby to bylo možné, snažím se malbu zbavit všeho nedůležitého a zjednodušit ji právě na tyto základní vztahy," vysvětluje Václav Boštík.
Magie obrazů
A jeho díla vyzařují specifické kouzlo: ať už jde o malby od poloviny 60. let (například "tečkované" Pole), či meditativní, někdy až éterické obrazy z let pozdějších – Nebeský Jeruzalém (1989), Počátek (1991) nebo Vesmír (1996). Byť je někdy dotyk štětce na plátně téměř neviditelný, magie obrazů je naopak velmi zřetelná.
Boštík ve své tvorbě vycházel z křesťanské tradice a možná právě to dává jeho obrazům zřetelný kladný náboj. Výstava Václav Boštík (1913…2005) dodá návštěvníkovi pozitivní energii, zastaví ho ve zmatku současného světa a přenese ho do tichého světa rozjímání a meditace.
Václav Boštík (1913...2005)
Městská knihovna v Praze, Mariánské nám. 1, Praha 1., kurátor Karel Srp.
Výstava trvá do 9. ledna.
Hodnocení MF DNES: 80 %
