Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

RECENZE: Modrý tygr vypadá dobře, ale škodí mu angažovanost

  13:00
Modrý tygr chtěl být pohádkou o developerské rozpínavosti a podle toho to dopadlo. Debutující Petr Oukropec natočil angažovanou agitku, která není ani pro dospělé a už vůbec ne pro děti.

Z filmu Modrý tygr | foto: CinemArt

Autoři snímku o záchraně botanické zahrady uprostřed sklobetonové džungle zaslouží poklonu za samotný pokus natočit  film pro malé diváky. Nesporným plusem je i zdařilá animace Michala Strusse podle literární předlohy Terezy a Juraje Horvátových. Nelze ale zavírat oči před zjevnými chybami, kterých režisér nasekal jako cviček.

S retro automobily a legračně oblečenými policisty to mělo být imaginární město visící mimo čas a prostor. Domorodec v něm nicméně neomylně poznává pražský Karlín, který po záplavách prošel rozsáhlou demolicí, čímž získal kilometry brownfieldů čekajících na novou zástavbu.

Do té staré se hodlá zakousnout místní starosta Rýp. V podání německého herce Daniela Drewese se ocitá někde napůl cesty mezi bývalým primátorem Bémem a korutanským exhejtmanem Jörgem Haiderem. Odpudivé postavě nevoní hlavně skleníková zahrada, v jejíž těsné blízkosti bydlí s rodiči Matyáš a Johanka. Devítiletá holčička se rozhodne proti zlovolné vrchnosti bojovat svou bohatou imaginací a přikouzlí si na pomoc modrého tygra.

Z natáčení filmu Modrý tygr

Z natáčení filmu Modrý tygr

Johančiny představy, v nichž se reálný svět prolíná s tím animovaným, patří k tomu nejlepšímu. Akvarijní rybičce tak narostou zuby a nečekaně se zavlní hadí tetování na zádech přísné učitelky. Petr Oukropec tyto prostředky bohužel nevyužije k tomu, aby rozvinul hru bezstarostného dětství, ale násilně zatěžuje malého diváka chmurami dospělých. Ty ale nemají v dětském světě co pohledávat.

Film s hvězdičkou

Film je přes zajímavou vizuální stránku spíš tísnivým místem, kam bychom svého potomka rozhodně nepustili, a to přesto, že se tvůrci hlásí k oblíbené sérii Lucie postrach ulice. I tam se děti pošťuchovaly, ale nikdy neopustily mantinely hry. Těžko si také představit, že by v příběhu o formelácích některé dítě po výprasku učitelky krvácelo a ta mu ještě nadávala, že po něm bude muset uklízet podlahu.

Po stopách modrého tygra

Kromě zmíněné snahy nazelenale agitovat je ale problém i v samotném příběhu. Od momentu, kdy se na scéně objeví modrý tygr, je z filmu cítit vypravěčská bezradnost. Tušení, proč bychom měli správcům rozpadlého skleníku fandit, je velmi vágní. Podivínská postava Matyášova otec Kytky (Jan Hartl) k podpoře nevybízí. Nejvíce se podobá svým kaktusům, které osaměle přežívají v poušti. V pasivitě s ním vyrovnaně soutěží jeho sousedka Grežová, maminka Johanky.

Postava hippie rodiče v podání Barbory Hrzánové řeší tenzi vařením palačinek a odkládáním nepříjemností na zítřek. Zkušení herci bohužel nedokážou pohnout s dějem, který je stejně statický jako jeho asociální hrdinové. Snahou vychovávat režisér nejen promarnil šanci oslovit rodinné publikum, ale zároveň prokázal medvědí službu ekologickým aktivistům.

Bylo by hezké, kdyby se Modrý tygr někdy vrátil, a to hlavně kvůli své výtvarné estetice. Bude to ale chtít lepší příběh, který bere ohled na děti.

Hodnocení iDNES.cz: 50 %




Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.