Groteskní stylizace, zpívané monology, nepřetržitý proud narážek, odkazů, obrazů... Podobná režijní rozmáchlost a odvaha se v našem lehce zatuchlém divadelním rybníčku cení, Král Lear je ovšem příliš zahleděný do sebe a s motivy někdy nakládá svévolně a na úkor srozumitelnosti.
Sdělení se ztrácí, inscenace působí spíš jako samolibá, afektovaná hříčka, která zkouší, co všechno divák vydrží. A upřímně řečeno, předplatitel Národního divadla tohle vydrží jen velmi těžko. Nebeského inscenace by proto daleko lépe pasovala na Novou scénu.
Dějová linie nebo jasně vystavěné vztahy mezi postavami chybějí, režisér za sebe staví více či méně hutné obrazy, z nichž některé jsou geniální, jiné rozpačité a pár povrchních. Po jevišti defilují postavy v nacistických uniformách a ošuntělí chodci se sbalenými kufry, na projekčním plátně vzadu na pódiu létají svastiky či symboly reprezentující síly jing a jang nebo mír. Inscenace často nahodí udičku, ale pak diváka nechává tápat.
Výborná je úvodní scéna na plovárně, ve které se Learovy dcery vyzpívávají ze svého vztahu k otci, a podobně působivá je i závěrečná "dvacetiminutovka" odehrávající se na vernisáži, přičemž mezi exponáty patří i Lear s dcerou Cordelií.
Upoutávka na divadelní představení Král Lear v pražském Národním divadle
Zdařilé jsou zpívané sekvence, které v sobě mají odzbrojující nadsázku, a vynikající jsou i herecké výkony. David Prachař jako Lear s Kateřinou Winterovou v roli Cordelie a zároveň blázna jsou velmi silnou dvojicí a působivě vystihují tragédii svých osudů. Saša Rašilov je jako podlézavý Edmund (stylizovaný jako Joker z Batmana - postava dvou tváří) úžasně živelný.
Král Lear mohlo být výborné představení, kdyby tam bylo více Shakespeara a méně Nebeského.
William Shakespeare: Král Lear
Národní divadlo, Praha, režie Jan Nebeský, hrají David Prachař, Kateřina Winterová a další, délka 135 minut.
Hodnocení MF DNES: 50 %
