RECENZE: S Hřebejkovou Kawasakiho růží nelze nesouhlasit, byť je rozpačitá
Věcnou stránku ambicí dokládá skutečnost, že v omezeném počtu kin film startuje už v pondělí, aby stihl letošní bitvu o České lvy; do celé distribuční sítě přijde až v lednu.
Výrazem druhé, podstatnější ambice je téma filmu: současný dosah totalitní minulosti z archivů StB. Shodou náhod nedávno předběhl Kawasakiho růže s podobnou látkou televizní Archiv, a zdaleka ne špatně.
To však nic nemění na odvaze úspěšné dvojice přejít od komediální nezávaznosti k námětu natolik silnému, zásadnímu a zrádnému – zvláště když odmítá jednoduché soudy. Relativizace viny je zkrátka skvělá volba, ale nikoli ve filmařské podobě disputace, meditace a plakátu, což se bohužel stalo.
Ach, ty mluvící hlavy
Další chvályhodnou ctižádostí tandemu byla snaha vyhnout se při zkoumání minulosti výpomocné vatě retrospektiv. Ale bohužel ji nahradili jinou odvozenou berličkou – „filmem ve filmu“, zde televizním dokumentem o bezúhonném hrdinovi, jehož oslavovaná svatozář během natáčení pohasne.
Dvacet lettandemu Hřebejk-Jarchovský Prvním projektem, který spolu Jarchovský a Hřebejk stvořili, byl scénář k režijní prvotině jejich příštího častého producenta Ondřeje Trojana Pějme píseň dohola. Od následujícího titulu, jímž se v roce 1993 stal retromuzikál Šakalí léta, se role dvojice změnily a ustálily: Jarchovský píše, Hřebejk točí. V téhle sestavě postupně vzniklo ještě osm filmů. Po diváckém hitu z 60. let Pelíšky, protektorátní tragikomedii Musíme si pomáhat, návratu do 80. let Pupendo a třech pokusech o pohled na současnost – Horem pádem, Kráska v nesnázích, Medvídek – následovala opět retrokomedie U mě dobrý. A v desátém společném díle Kawasakiho růže přišel průlom: vážné drama zkoumající minulost dnešníma očima. |
Vyjde totiž najevo, že ceněný psychiatr a chartista kdysi donášel StB na milence své nynější manželky, jejž tak nepřímo donutil k emigraci.
Forma dokumentu má vedle obehranosti ještě dvě úskalí: jednak je divácky dosti nezáživná, neboť spočívá v sériové zpovědi „mluvících hlav“, jednak sled výjevů, v nichž Martin Huba v titulní roli žoviálně rozpráví, seká dříví, nabízí závin či pečuje o handicapované děti, předem ohlašuje, že v tak přehnaném obelisku ušlechtilosti musí být pořádná prasklina. A reportéři tu nepůsobí jako draví ohaři na stopě senzaci, nýbrž spíše v rolích psychoterapeutů.
Dobrou volbu představuje rodinný půdorys, byť se na rozdíl od sevřenějšího Archivu zbytečně rozšiřuje o vedlejší motivy. Zprvu se totiž rozehrává lehká banalita o nemocné dceři hrdiny a jejím nevěrném manželovi, členovi televizního štábu, jehož podivínské reakce odpovídají francouzskému modelu partnerských melodramat, v nichž členové milostného trojúhelníku věc „řeší jako rozumní lidé“.
Trapnost jeho výstupu s manželkou a milenkou vynese sice účinek humorný, ale umělosti se tím nezbaví. Vůbec se tu rojí vesměs apartní profese i prostředí, kde se pěstuje abstraktní jazyk se šroubovanými výrazy typu „rozleptávali vztah“, „musíte odpustit sobě“ nebo „soudíte se vy sám“.
Z opájení prázdnými moralitami se však morální kocovina nedostaví, a zatímco ufonský hrdinův zeť se kamsi vytratí, do popředí se dere další přízrak obdobně rozpačitých hereckých kvalit, Antonín Kratochvíl coby pohádkově čistý typ emigranta: lidsky i umělecky bezchybný.
Nicméně slibné téma proměněné v rozhlasovou hru na televizní ploše obsahuje i scény z rodinného života, jež Hřebejkovi velmi sluší a z nichž film nasává potřebné emoce. Patří k nim bizarní partie hry scrabble a hlavně vypjatá scéna hrdinovy ženy a dcery alias Daniely Kolářové s Lenkou Vlasákovou, které filmu svorně herecky kralují a jejichž hysterický projev je v dané chvíli plně namístě.
Potěší i zlodějská etuda hrdinovy vnučky, zato dědovy poučky tahají za uši. A snad nejvíce z příběhu trčí obraz družné bohémy emigrantovy nové vlasti, Švédska, včetně přednášky, kterak zúžený záběr tvorby umožní jít do hloubky, a celého japonského motivu, jehož symbolika je k titulu i obsahu filmu přilepena.
Důstojný návrat sehrál Ladislav Chudík, jehož exvyšetřovatel StB má noblesu a sebejistotu zla bez výčitek svědomí. Nicméně i on doplácí na antifilmově pojatou skládanku svědectví, kde postavy jsou jen nositeli tezí a jež vrcholí hollywoodsky předvídatelným projevem, o zdviženém ukazováku na závěr nemluvě.
Ano, je zjevné a je potřebné, co chtějí Kawasakiho růže sdělit. Že ty, kdo třebas i pod tlakem selhali, nelze soudit, neboť tím nejvíce trpí sami; že archivy rozdírají nové a nové jizvy, zatímco ti hlavní viníci žijí spokojeně bez trestu i vlastních pochybností.
S tím vším, co říkají, lze jen souhlasit a tleskat jim za to – kdyby to hřímali na ulici, v novinách, v parlamentu. Ale po filmařské stránce to říkají bohužel rozpačitě.
Tipy z televizního programu
Recenze: Inferno 55 %, Monstra vs. Vetřelci 60 %, Všechno, všude, najednou 55 %, Kurýr: Restart 40 %, Nevědomí 65 %, Odstřelovač 50 %, Rezistence 40 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Muž ve stínu 60 %, Bílý bílý den 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let
Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...
Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní
Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?
Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku
Fotografií roku se podle prestižní soutěže World Press Photo stal snímek zachycující Palestinku...
RECENZE: Čínská Popelka zachraňuje draky. Kupodivu docela vkusně
Jistěže animovaná pohádka Jak zachránit draka míří především k dětem, které nad jejím původem...
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
Knihou roku je Hella. Cenu čtenářů má Moravec, v humoru uspěla Macháčková
Knižní svátek Magnesia Litera v pondělí večer vyvrcholil předáváním cen. Knihou roku se stal román...
Čtení jsem nenáviděla. Autorka dětské fantasy o boji s dyslexií i námětech knih
Premium Říká, že dobré náměty se válejí na ulici. Že se jenom stačí rozhlížet kolem sebe a nechat příběhy,...
Referent přestupků
Městská část Praha 7
Praha