RECENZE: Česká verze slavného Kanclu obstojí. Drží se anglické varianty

Česká televize nasazuje své nejlepší novinky na samý závěr roku. Sitkom Kancl není tak docela nový, vznikl podle britského hitu. Ale stejně jako druhý Cirkus Bukowsky má dobré řemeslo, cit pro žánr a v neposlední řadě rozumný rozměr po šesti dílech.

Popravdě k brněnskému přepisu angloamerické legendy o nemožném šéfovi se vázaly větší obavy, neboť se bude nutně srovnávat s fanouškovským kultem. A vedle něj zprvu působí příliš žoviálně a provinčně, jako by vznikl jen proto, aby se ústřední motiv o rušení pracovních míst rozehrál mezi Brnem a Ostravou a ke slovu přišly domácí narážky „Havlová – Veškrnová“ či „Milada jako Horáková“.

Hrdina pod praporem pohody více švejkuje než uráží a satira se týká spíše systému než osob. Nicméně jazykově včetně úřednické mluvy náš Kancl obstojí a z měkčího úvodu trapasů kolem upoceného poplácávání se postupně klube pravá značka předlohy, tedy až mrazivě odpudivé stydno s příměsí absurdity.

Kancl

60 %

Česko, 2014, 6x31 min

režie: Milan Šteindler

hrají: Václav Kopta, Michal Dalecký, Radim Novák, Sára Venclovská, Pavla Ptáčková-Vitázková, Dušan Vitázek, Tomáš Sýkora, Jiří Hájek

Streamovací služby: Netflix, HBO Max (CZ titulky), Amazon Prime (CZ titulky)

Kinobox: 85 %

IMDb: 9.0

Americký Kancl s elegánem Stevem Carellem a vlastními dějovými odbočkami je jiný, český se drží původní anglické varianty od hry na dokumentární snímání přes řadu situací či výroků po typologii postav v čele s Rickym Gervaisem, kterému se Václav Kopta přibližuje.

Ale zůstává svůj a roste díl od dílu včetně čtvrtého, kde se předvádí coby dřevní rocker s kytarou. Navíc potěší vzácná místní sebeironie, ať se týká brněnské Komety či „tria géniů Menšík, Polívka, Donutil“.

Pochyba, proč vůbec dělat vlastní Kancl, když originál naši diváci znají, tedy sice trvá, ale mírní ji fakt, že to neskončilo vyloženě ostudou.