RECENZE: Johnny English se vrací čistě kvůli panu Beanovi

Jedině Britové si mohou utahovat ze svého krajana Jamese Bonda – a jedině proto, že mají Rowana Atkinsona. Představitel Mr. Beana bavil ve špionážní parodii poprvé už před osmi lety a zosobňuje vlastně jediný důvod, proč nyní vstupuje do kin druhý díl pod názvem Johnny English se vrací.

Spolehlivý komik zůstává, dění kolem něj se mění, a ne vždy k lepšímu. Hitparádu novinek vede kouzelný nápad se sponzorskou mánií, jíž se nevyhnou ani britské tajné služby propojené ve velikášských reklamách s japonskou značkou Toshiba. Někde uprostřed stojí nárůst akčních scén: neurážejí, ale nejsou ani tak závratné, že by se na film chodilo kvůli nim. A úplně na chvostu se s hanbou krčí naprosto tuctová zápletka vedoucí od ruského dvojitého agenta přes CIA až po zrádce ve vlastních řadách.

Důvod, proč povolají dychtivého nešiku zpět do činné služby, není ani z poloviny tak podstatný jako místo, odkud se vrací. Úvod zastihne exšpiona Englishe v mnišském hábitu při nácviku bojových umění, na půdě kláštera, kde se snoubí dávné meditace s počítačem zastupujícím "vyšší moc".

Dle bondovské tradice se agent vyzbrojí hravými technickými vynálezy, potěší nekorektním humorem, když vozíčkáře zdraví "rád vidím tvé torzo", a vrhne se do první veselé honičky, v níž důvtipně šetří síly – na rozdíl od zlosyna ví, že výtah je pohodlnější než lešení a žebřík bezpečnější než skoky.

Johnny English se vrací

60 %

USA / Velká Británie / Francie, 2011, 97 min

Režie: Oliver Parker

Hrají: Rowan Atkinson, Dominic West, Daniel Kaluuya

Streamovací služby: Netflix

Kinobox: 63 %

IMDb: 6.3

Další zábavnou štvanici podnikne s vrtulníkem, počínaje prořízkou aleje a konče manévry na silnici – jenže pusto mezi jednotlivými akcemi není čím zaplnit a vcelku vtipná choreografie rvaček se originálním nápadům Jackieho Chana nevyrovná. Teprve ve finále se žánr akční komedie znovu připomene, od tanečního výstupu po zběsilou zimní jízdu jako z klasické bondovky.

Hra se židlí

Bez ohledu na řadu hvězd je Englishovou nejsilnější protihráčkou zabijácká asijská stařenka s vysavačem a dovětek samozřejmě musí náležet královně, byť opět s pointou založenou na prosté záměně, již příběh uplatní nesčetněkrát.

Zkrátka a dobře, film sám si zasluhuje průměrných padesát procent; každé procento navíc vydřel Atkinson, který vlastně nic a nikoho kolem nepotřebuje. Vždyť výbušnost jeho humoru nezařizují pyrotechnické efekty, nýbrž ty nejprostší němé okamžiky – jako když na veledůležité poradě obklopen pohlaváry zálibně zkoumá svou židli. Stoupá s ní vysoko nad šéfy, klesá až k desce stolu a je šťasten ve svém hravém světě. Světě pana Beana.