RECENZE: Továrníci, dělníci a Brno jako fabrika na látky. A na úspěch
Z výstavy Brno - moravský Manchester | foto: Moravská galerie v Brně
Fakt, že Kateřina Tučková není jen spisovatelkou a autorkou románů Vyhnání Gerty Schnirch a Žítkovských bohyní, ale i kunsthistoričkou a kurátorkou výstav, je známý. Díky spolupráci s Moravskou galerií v Brně se teď oba obory jejího zájmu protnuly v publikaci nazvané Fabrika. Ta tvoří svým způsobem katalog k výstavě o rozmachu brněnských textilek nazvané Brno – Moravský Manchester, ale souběžně i svého druhu román o pěti generacích rodiny Offermannů. Ti byli jedněmi z největších textilních magnátů v historii starého kontinentu. Ostatně, jak Tučková píše, na konci 19. století dosáhly jejich textilky takové úrovně a tak nízkých výrobních cen, že brněnské látky odebírali angličtí obchodníci, opatřili je nálepkou Made in England a prodávali je zpět na kontinent. Prý se tehdy do brněnských suken oblékala i královská rodina.
FabrikaAutorka: Kateřina Tučková Nakladatel: Host 226 stran, 299 korun |
Tučková si od začátku Fabriky nehraje na žádný osudový román. Což na jednu stranu ubírá příběhu na kouzlu, protože ho neustále přerušuje referencemi z porad kurátorů a zprávami z archivů. Na druhou stranu čtenáře zásobuje fakty. Tedy ne těmi historickými, ale čistě pracovními. A sledovat, jak vzniká výstava, je poutavé. V každém případě se tak autorka pojišťuje proti hnidopichům, kteří by ji chtěli usvědčit z přílišné fantazie přebíjející či upravující skutečnost; v diskusích se svými kolegy z galerie i během vsuvek vlastních pochybností mnohokrát zopakuje, že zejména o nejstarších Offermannech se toho dá v archivech najít žalostně málo.
Muži a stroje
Fabrika nemůže sloužit jako ukázkový román, na to je její osnova místy až příliš řídká a viditelně nastavovaná, charaktery se drží spíš svých skutečných historických dat a dávných strnulých portrétů než detailně propracovaných vlastností, jež by je hnaly vstříc nevyhnutelnému osudu. Jako katalog k výstavě je to však nadprůměrná práce. A ukazuje cestu, jak představit návštěvníkům galerie téma v celé šíři, nechat je, aby si dozvuky výstavy odnesli domů a tam v mysli spojovali to, co už viděli v expozici, a to, co se z textu nově dozvídají. A nejde jen o osud Offermannů, ale i o doplňková hesla, která popisují jak roli vedlejších postav v příběhu, tak historické a technické termíny.
Příběh textilních baronů z moravského Manchesteru koupíte zde. |
Přestože v centru příběhu stojí Offermannovi, paralelně s tím Tučková líčí i dějiny Brna, textilní praxe a hlavně obyčejných dělníků. Už na konci 18. století, když byli první Offermannové svědky zděšení, jež u jejich dělníků vyvolalo používání postřihovacích nůžek nahrazujících práci padesáti lidí, bylo jasné, že muži a stroje nemusí nutně najít společnou řeč. A nejen muži, kniha je i svědectvím o utrpení sirotků, kteří v dílnách pracovali i čtrnáct hodin denně za jedno, v lepším případě za dvě jídla. A jestli se o majitelích továren dá najít v archivech málo, o dělnících z chudinských čtvrtí existují z dob, kdy už kupodivu bezvadně fungovaly matriky, obvykle jen dva záznamy – datum narození a datum úmrtí, mezi nimiž bylo často mrazivě málo let.
Ke Slavkovu přes hampejzy
Přitom právě dělníci v té době tvořili podstatu města, které zažívalo obrovský vzestup: „Jenomže starý feudální řád, v němž takovým lidem aspoň nějaké jistoty poskytoval majitel panství a pospolu žijící široká rodina, se rozpadl, a základy sociálního státu se rýsovaly v daleké budoucnosti,“ píše Tučková. Karl Offermann, stěžejní postava příběhu, jehož život rámují letopočty 1792–1869, pak nechal v Brně vystavět nejenom Denisovy sady a Lužánky, ale hlavně ulici činžovních domů pro dělníky svých továren.
Tučková jde ještě dál, když vztahuje okolnosti světových dějin k tehdejší místní výrobě. Třeba když líčí, jak se Brnem prohnala napoleonská vojska a jak pak město poznamenala bitva u nedalekého Slavkova. „V Brně nebylo jediného člověka, kterého by se válečné běsnění nedotklo. Všichni běhali s vodou, obvazy nebo jídlem, městští hrobníci ráno co ráno sváželi další mrtvé do jámy vykopané na novém krchově za městem. Vítězné vojsko odtáhlo teprve v půli ledna roku 1806 a za sebou nechalo ožebračené město s táborem nemohoucích, které bylo třeba živit, a po týdnech oslav i šířící se francouzskou nemoc. Ta z hampejzů rychle přeskočila i do měšťanských domácností, v nichž Francouze vzteky proklínala nejedna paní i služebná,“ píše autorka.
Offermannovi už tehdy dokázali tuhle nevýhodu obrátit ve svůj prospěch, rychle se domluvili, že budou pro armádu šít a vojákům dají najíst, když ti na oplátku místo povalování v lokálech a plenění přijmou placenou práci. Francouzská armáda tak tenkrát postavila Offermannům nový sklad – a ti si navíc zajistili odbyt látek do Francie, protože Napoleon dlouhodobě blokoval obchod s Anglií.
Tučková v nadsázce tvrdí, že její Fabrika je něco mezi fantasy, komiksem a pohádkou. A není vůbec špatná.
Tipy z televizního programu
Recenze: Hartova válka 60 %, Inferno 55 %, Jack Reacher: Poslední výstřel 60 %, Plán útěku 60 %, Spojenci 50 %, Život 55 %, Němá tajemství 65 %, Kroky a skoky české animace 50 %, Zbouchnutá 50 %
Klíčová slova: Černí baroni, Filip Čáp, Survivor Česko & Slovensko, Utajený šéf
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Zemřel zpěvák a herec Josef Laufer, po čtyřech letech v umělém spánku
Ve věku 84 let zemřel herec, režisér, zpěvák a scenárista Josef Laufer. Informaci potvrdil ředitel...
Zemřela herečka Hana Brejchová. Proslavil ji film Lásky jedné plavovlásky
Zemřela herečka Hana Brejchová, bylo jí 77 let. Zazářila ve filmu Miloše Formana Lásky jedné...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Larry je mrtvý. Tvůrci Simpsonových nechali po 35 letech zemřít štamgasta od Vočka
Zarytí fanoušci seriálu Simpsonovi smutní. Tvůrci totiž nechali zemřít jednu z postav, která byla...
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
KOMENTÁŘ: Z Davida Černého se stal parazit. O umění už dávno nejde
Premium Když se David Černý v televizi pohádal s kurátorkou Marií Foltýnovou, spory o jeho plastiku na...
Letní slavnosti staré hudby budou snít. Uvedou i portugalské fado
Festival Letní slavnosti staré hudby, jenž tradičně obohacuje nabídku klasické hudby v prázdninové...
Kapela je fajn, ale teď mi vyhovuje jít s vlastní kůží na trh, říká Petr Kolář
Premium Na základě posluchačského zájmu o sérii koncertů Tajný místa vydal zpěvák Petr Kolář stejnojmenné...
Kdo je Český hrdina? Důchodce, co kácí stromy na trať? ptá se Dočolomanský
Příběh důchodce Jaromíra Baldy, který před sedmi lety způsobil dvě železniční havárie, aby ve...