RECENZE: Elysium přináší orgie pro fanoušky akční sci-fi

Režisér Districtu 9 Neill Blomkamp se vrací s filmem, který podle scénáře působí jako pořádná slátanina. Příznivci žánru však při něm prožívají stejné nadšení jako u klasických sci-fi spektáklů z osmdesátých let.

Na pozadí schematického sporu bohatých a chudých z roku 2159 svět budoucnosti ožívá v promyšlených a uvěřitelných kulisách, které ve filmovém kontextu působí přes všechny triky "reálně", a ne jako z odosobněných náčrtů designérského studia. I takový je film Elysium, který má ve čtvrtek premiéru v tuzemských kinech.

Vizuálně se jihoafrický režisér Neill Blomkamp vrací k domovské syrovosti svého Districtu 9. Země budoucnosti je sice plná technologií, ale zašlých a omlácených časem, až působí "normálně".

Centrum Los Angeles vypadá jako děsivá skládka na mexickém předměstí, na které se nutně ušpinil každý, kdo tu musí žít. Hlavní postavy nevyjímaje.

Zachraňuje chudé, nemá co ztratit

Hrdinou proti své vůli se tu stává Max ztvárněný dohola vylepaným a potetovaným Mattem Damonem, jenž sice zrovna seká dobrotu, ale za sebou nemá zrovna správňáckou minulost. Do akce proti bohaté elitě, která se odstěhovala ze zničené Země na vesmírnou stanici Elysium, kde má vše včetně přístrojů na vyléčení veškerých chorob, se nechá přemluvit, až když mu nezbude nic jiného.

Nejdřív mu kvůli vtipu zlomí robotí policisté ruku a pak dostane v práci plnou dávku ozáření a zbývá mu pět dní života, takže nemá na výběr a většinu filmu jedná vlastně zcela sobecky.

Rozhovor s Mattem Damonem

"Dýchali jsme výkaly z Řeky splašků"

Během šílené cesty k záchraně, která je plná zvratů i těžko uvěřitelných náhod, chvíli působí jako Johnny Mnemonic, který si pumpuje informace kabelem přímo do hlavy, chvíli jako když kluše na jedné trati s Quaidem z Verhoevenova Total Recallu.

V detailech i celku je patrné, na jakých filmech Blomkamp, který si ke snímku napsal i scénář, vyrostl. V prolínání robotického s organickým, sociální kritice mocných, která se dá přeložit na současnost (bohatý Západ staví hranice a bariéry třetímu světu), znovu ožívá někdejší neodolatelně naivní kyberpunková estetika. Ovšem logicky adaptovaná pro jedenadvacáté století.

Souvisí s tím i přemíra akce, kterou Blomkamp na úkor hlubšího prokreslení postav táhne film neúprosně kupředu až k poněkud splácanému a naivně budovatelskému finále. Naštěstí ani ta není ubita technologickým opojením z filmařských možností. Vizuálně dechberoucím akčním scénám nechybí lehkost a vtip, o nějž se svým až komiksovým charakterem stará především hlavní "padouch" Kruger, kterého neodolatelně ztvárnil jihoafrický herec Sharlto Copley.

Elysium

80 %

USA, 2013, 109 min

Režie: Neill Blomkamp

Hrají: Matt Damon, Jodie Foster, William Fichtner, Alice Braga, Diego Luna, Michael Shanks a další

Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 71 %

IMDb: 6.6

Jeho přízvuk a podivná angličtina, podobně jako v Districtu 9 nebo videoklipech dvojice Die Antwoord, zasekávají lépe než ostré čepele, které Kruger hází po hlavních hrdinech při honičce po vesmírné stanici. Velitelka obrany Elysia v podání Jodie Fosterové, která bez emocí masakruje smradlavé pozemšťany po desítkách a ráda by nastolila diktaturu, je proti němu jen obyčejná schematická mrcha.

A tak přestože scénář opravdu není z nejsilnějších, podařilo se díky detailům a znalosti terénu a pravidel Blomkampovi teprve druhým celovečerním filmem opět vytvořit poctivou a až fanouškovsky zanícenou "žánrovku".

Děj i střih v ní pospíchá v tempu neklidném stejně jako nervózní kamera dalšího z týmu Districtu 9, Trenta Opalocha. Díky tomu se dá s klidem přežít i těch posledních pár minut, kdy Elysium opravdu dost skřípe a z plátna začne kapat sentiment.

25. srpna 2013