Pomalu, ale jistě, pěkně kousek po kousku, si pražské Divadlo Palace buduje pověst čím dál tím zajímavější scény. Na repertoáru má řadu povedených titulů, nově k nim přibyla Africká královna s Lindou Rybovou a Hynkem Čermákem v hlavních a vlastně jediných rolích. Žádné další tady nejsou, na rozdíl od zmíněného filmu, potřeba.
Nedobrovolně na lodi
Je tu loď, umístěná doprostřed scény na zvláštní konstrukci, tak, aby se mohla otáčet, nahýbat, kymácet, prostě to, co by obyčejně asi na vodě prováděla.
A jsou tu i dva zmínění herci, jinak nic. Že je to málo? Světe, div se, k podařeném představení to stačí.
DuelVše předčí duel ve spílání opačnému pohlaví. Jeden se obrací k lodi, druhý k Bohu a snaží se vykřičet příkoří své i celého rodu. Jan Kábrt, MF DNES |
A tím se dostáváme k němu. Pan Allnut. Charlie Allnut. Obhroublý lodník, který se celý život plaví na své Anglické královně, rád si přihne z lahví, které tvoří početnou část lodních zásob, a poslední, co by od života očekával, je farářská panička na palubě.
Ale stalo se. A teď je pro tenhle nesourodý pár loď a řeka jediné bezpečné místo mezi břehy, kde se každou chvíli mohou objevit němečtí vojáci. Nezbývá než se nechat proudem unášet.
Pro podobný příběh bude vždycky nejdůležitější výběr hlavních představitelů. Vždyť kromě jejich dialogů a bytí tady nic jiného nebude. Pokud by mezi touto dvojicí nefungovala chemie, jejich hádky by byly jen slovy vykřičenými nad vodní hladinu a cit předstíraný, nemusela by bárka vůbec vyplouvat.
V Divadle Palace si dokázali poradit nejen s obsazením. A zrovna to nemá chybu. Linda Rybová je upjatá až ouha, avšak nedělá z Rose Sayerové karikaturu, ke které by přehnanou komikou bylo lehké sklouznout. Respektuje prostředí, v němž její hrdinka vyrůstala a ze kterého pramení její počáteční nepoužitelnost pro jakékoliv plavební dobrodružství a nepochopení pro zkaženého lodníka.
Když se hádají, jsou nejvtipnější
Snadno se pohorší i urazí, rozohní, když pana Allnuta nutí k vendetě za mrtvého bratra, či roztaje ve chvíli, kdy se hádky přerodí v cit. A při tom všem tam někde hluboko zůstává rozmar dítěte, se kterým prožívá nenadálé dobrodružství, hádky i lásku.
Nemusím být lepší než HepburnováČtěte rozhovor s Lindou Rybovou |
Hynek Čermák je jejím zdatným protipólem. Drsňák, pod jehož kůži se cit dostává o něco pomaleji než kdysi k Bogartovi. Podobně jako Rybová má několik skvělých sólových výstupů, i když vše předčí duel ve spílání opačnému pohlaví. V tu chvíli spolu nekomunikují, jeden se obrací k lodi, druhý k Bohu a tváří k nim se snaží vykřičet příkoří své i celého rodu.
Herecky je to zkrátka inscenace povedená. A sympatické je i to, že nechce kopírovat slavný film, třeba humorným zvýrazněním některých situací.
Dojem pak pošramotí konec, který je bez znalosti knihy či filmu překotný, vrší obrazy, jako by se najednou v uklizené kuchyni rozsypalo nádobí. Ale to už nic nezmění na tom, že se Africká královna v Divadle Palace či na zájezdě (v listopadu v Brně a Ostravě) postará o zábavný večer.
C. S. Forester: Africká královna
Divadlo Palace, Praha. Režie V. Čermáková. Hrají L. Rybová, H. Čermák, délka představení 100 min.
Hodnocení MF DNES: 70 %