Dvouapůlhodinový film působí, jako by režisér nejprve natočil efekty závěrečné části od deseti ran egyptských po průchod mořem, a teprve pak uznal, že i před tím musí něco vyprávět. Což plní důkladně, doslovně, nudně a bez nápadu, jenž by známou biblickou látku aspoň trochu obohatil.
Vlastně jeden unikát našel: zobrazení boha, s nímž Mojžíš hovoří, nepojal „duchařsky“ ani symbolicky, nýbrž způsobem vskutku donebevolajícím až dětinským. Proti němu má zralejší vkus i animovaný Princ egyptský, jenž před lety ohromil „placatými“ obrazy zkázy neméně než nyní trojrozměrný Exodus.
Otázce víry, pro Mojžíšův přerod klíčové, se film vyhne typicky hollywoodskou kličkou. Bohové nejsou tak podstatní jako králové, otroci trpí víc hladem a bičem, výpravný třídní boj za svobodu tedy po Gladiátorovi svede i Velká říjnová egyptská revoluce.
