Cox vychází z jednoduchého předpokladu. Pro pochopení děje Šifry mistra Leonarda stačí jistě vysvětlení, které si v průběhu děje sdělují hlavní hrdinové.
Na druhou stranu řadu narážek a skrytých významů pochopí jen čtenář, který si alespoň trochu dokáže vybavit Monu Lisu, Poslední večeři Páně či Madonnu ve skalách. A těch bude pravděpodobně menšina.
Těm, kteří více či méně tápou v artušovských legendách, historii křesťanství, základech Bible či středověkém malířství nabízí Simon Cox poměrně přehlednou pomůcku. A tou je abecedně řazený "slovníček" hlavních pojmů z Šifry.
Hesel je přes šest desítek a spolu s několika fotografiemi tápajícímu čtenáři v základní orientaci pomohou. Rozhodně od nich ale nelze čekat kritický vědecký historický rozbor. Ostatně sám autor v předmluvě přiznává, že jeho kniha je určena hlavně těm, kteří Šifru "milují, ale jsou trochu zmateni historií a fakty".
Pokud někoho zajímá, co se církvi na Šifře nelíbí, musí zapátrat jinde. Coxova kniha spíš "dopoví" to, co se Danu Brownovi do Šifry mistra Leonarda nevešlo.
Přesto není nijak špatná a fanouškům Brownova bestselleru se v knihovně určitě neztratí. Koneckonců, kdo si přesně vybaví, jak vypadá Newtonův náhrobek, Rosslynská kaple, obraz Klanění tří králů či o čem rozhodoval Nikajský koncil.
Přesto se nabízí úvaha, že Coxovu dílu by spíš slušelo místo určitého "poznámkového aparátu" vytištěného menším písmem spolu s fotografiemi na posledních stránkách Šifry.
Celkový dojem z knihy bohužel o stupínek sráží gramatické chyby. Na zhruba 140 stránkách u 66 hesel mohl věru korektor odvést lepší práci.
 Šifra mistra Leonarda - Fakta |
