Film se točí kolem smolařského, ale nadaného Kuby, který se svou věrnou kozou přichází hledat štěstí do vysněné Prahy. V hlavním městě se zapojuje do prací na Karlově mostě, potkává dívku Mácu, do které se zamiluje a s níž popíjí „na sekeru“ v místním hostinci.
V druhém plánu divák sleduje příběh talentovaného a zároveň chudého studenta Matěje, který se učí u slavného mistra Hanuše, jenž na objednávku pražských konšelů konstruuje orloj na Staroměstském náměstí.
Zde přehlednost i příjemné tempo expozice končí. V rychlém sledu poté divák pozoruje, kterak se prostořeká koza mění v žárliveckou opilkyni, Máca putuje do vězení a Kuba se vrhá do práce na orloji.
Jednotlivé bájné epizody o osudu pražského orloje, Faustově domě či katu Mydláři doslova lepí dohromady (jak ta vajíčka z mostu Karlova) pouze postava dobráckého Kuby.
„Původně mělo jít o film bez dialogů, měly to být jednotlivé povídky na motivy pověstí staré Prahy, které by byly propojeny vypravěčem. Ale jednotlivé akce a postavy si vyžadovaly slovo a nakonec jsme zjistili, že potřebujeme jeden příběh,“ řekl Jan Tománek, který se ujal režie, výtvarného zpracování, scénáře i produkce filmu.
Zda se mu záměr povedlo uskutečnit, není na první pohled jisté. Scénář jako by opravdu byl u filmu až na tom posledním místě. Repliky postav působí uměle, není nic v řeči, co by divák neviděl v obraze.
Postavy a herciKuba Koza Máca Matěj |
Také humor se odehrává spíše na poli obrazových prostředků. Větě „Ta koza je ale těžká... Jako kráva,“ se nesmály ani děti, které novinářské projekci přihlížely. Nezachránil to ani Jiří Lábus, který koze propůjčil svůj hlas.
Přestože tvůrci prezentují film jako rodinnou komedii, je těžké určit, komu se bude spíše líbit. Pro děti bude děj pravděpodobně příliš schematický. Dospělé, kteří ocení zejména slovní humor, by mohl nudit.
I pokud jde o výtvarno, je tvůrcům co vytknout. Nedokonalá mimika postav a nehybná „exteriérová“ prostředí nejednou vyvolávají dojem, že divák nesedí v kině, ale za pomoci 3D brýlí podstupuje virtuální túru cizím městem či „sjíždí“ počítačovou hru. Přestože „3D“ v tomto případě popisuje pracovní postup tvorby postaviček, tentokrát zcela v režii počítačů.
Proklamovaný genius loci středověké Prahy dává divákům zakusit jen pár dobrých záběrů panaromatu Pražského hradu a velmi vydařené animace orloje na Staroměstské radnici.
Tvůrcům nelze upřít snahu o originální stylizaci postav v duchu Trnkových postaviček z Werichova Fimfára. Vizáž obtloustlého kazatele, který rád káže vodu, je skutečnou lahůdkou. Mistrnou dokonalost předvedli animátoři také při simulaci látek, chlupů či vlasů postav.
Kozí příběh zaujal Hollywood |
Na koze je celkem neuvěřitelných milion a půl chlupů ovládaných stovkou ovladačů, uvádí tvůrci. Vkrádá se však myšlenka, že pokud by jich bylo jen milion, zbylo by možná více prostoru pro legraci...
Tým neměl lehkou pozici. Český divák, zmlsaný skvělými počiny typu Shrek, Doba ledová či Ratatouille, bude mít Kozí příběh s čím srovnávat. A tento snímek se ani svými „světovými“ ambicemi netají. Při čtyřech animátorech, kteří na filmu pracovali, a omezeném rozpočtu zřejmě západním 3D produkcím neměli šanci konkurovat. V čem se jim však mohli alespoň vyrovnat, je vtip.
Premiéra filmu se chystá na 16. října. Počítá se i s vydáním stejnojmenné knížky, výrobou triček a více než dvou desítek druhů výrobků s motivy filmu, které se budou prodávat v hračkářstvích.