Rozsáhlá tvorba Vojtěcha Preissiga (1873-1944) zahrnuje grafický design, tiskařské řemeslo i malbu. Výstava Pro republiku!, která v pražském Clam-Gallasově paláci trvá do 28. října, připomíná umělce zejména v souvislosti s jeho aktivitami v prvním a druhém odboji.
Paříž, Praha, New York
Jako mladý grafik získal Vojtěch Preissig v Praze uznání už před první světovou válkou. Ještě v mládí odjel nejprve do Paříže pracovat v ateliéru Alfonse Muchy a později do Ameriky, kde se jeho talent dále rozvíjel v prostředí bohatého uměleckého života New Yorku. S mnohými zahraničními Čechy sdílel vroucí národní cítění a touhu po vlasti. Jeho neutuchající boj za svobodný a samostatný stát pronikl i do jeho díla.
V roce 1905 po návratu z pětiletého pobytu v Paříži si Preissig založil grafické studio, které se rychle stalo jedním z nejkvalitnějších v Praze. Dovážel typografické písmo z Ameriky, kterému dodělával české akcenty. Právě grafické práce ve stylu secese z těchto let jsou z jeho tvorby nejznámější. Jeho náročné požadavky na práci se však rozcházely s požadavky komerčního trhu a studio o pár let později zkrachovalo. Preissig se rozhodl odejít za oceán.
Ve Spojených státech bylo tržní prostředí podobné, podmínky daleko přísnější a náročnější, a tak musel Preissig začít od nuly jako řadový tiskař. Po třech letech začal působit na uměleckých školách, kde vedl večerní kurzy grafiky.
Zásadní změnou se stal rok 1916, kdy Preissig získal stálé zaměstnání jako šéf tiskařského grafického ateliéru ve Wentworthově institutu v Bostonu. Tam vznikly plakáty pro nábor dobrovolníků do americké armády i většina plakátů a brožur oslavující vznik Československé republiky. Kromě těchto děl výstava Pro republiku! představuje také plakáty, které měly podpořit propagaci československé armády. Právě angažované tvorbě v boji proti rakouskému útlaku je věnovaná velká část výstavy.
Prvním Preissigovým počinem na podporu české nezávislosti je zde vystavené album Čeští umělci v Americe svému národu. Album vydané roku 1916 obsahuje grafické listy nejen Preissigovy, ale také jeho přátel. V expozici nalezneme také návrhy na československou státní vlajku, které však nebyly úspěšné.
Smrt v Dachau
Ze Spojených států se Vojtěch Preissig vrátil v roce 1930. Svou pozornost soustředil zejména na abstraktní malbu - až do chvíle, kdy byla podepsána mnichovská dohoda a Československo postupně ztratilo svou nezávislost. Druhému, protinacistickému odboji je věnována menší část expozice.
"Zůstalo toho skutečně málo, protože tyto práce byly ilegální a nebylo možné je prezentovat. Je vůbec zázrak, že se dochovaly," říká autorka výstavy Lucie Vlčková z Umělecko-průmyslového muzea. Většinu z nich vytvořil Preissig v souvislosti se svým odbojovým působením.
Po okupaci se stal jedním z významných členů skupiny V boj. Připravoval její časopis, na jehož vydávání se podílela také Preissigova dcera Inka, která byla kvůli své odbojové činnosti v roce 1941 v Drážďanech popravena. Sám Preissig byl v roce 1940 zatčen, odsouzen a po dvouletém věznění odvlečen do koncentračního tábora v Dachau, kde v roce 1944 zemřel na tyfus.
"Preissig byl tiskařský mistr, který inovoval mnoho grafických technik, zejména pak barevnou akvatintu. V kvalitě zpracování právě této techniky neměl a dodnes nemá v českém prostředí konkurenci. Vlastenectví v jeho tvorbě je silně zakořeněno," říká autorka výstavy i stejnojmenné rozsáhlé publikace, která život i angažované dílo Vojtěcha Preissiga mapuje do detailů.
