Stominutový opus bez přestávky je hereckým titulem, který vzdává hold filmovému umění Mistra děsu a hrůzy.
Možnosti divadla jsou pochopitelně jiné. I tak nechá Pitínský po způsobu filmových titulků na začátek večera operním hlasem přezpívat jména celého inscenačního týmu včetně obou zmíněných předloh.
Marnie je příběhem psychicky narušené ženy s podivným tajemstvím. Notorická zlodějka a lhářka, do které se zamiluje mladý boháč, prchá před lidmi, jež okradla, ale zejména před děsivým zážitkem z dětství.
Pitínský buduje atmosféru na téměř prázdném jevišti. Prudké světelné střihy, přízračně červené svícení a také rudé rekvizity, ať už je to kytice gladiol, nebo páska do stroje postupně vykreslují psychické stavy jednotlivých postav.
V jedné scéně se na horizontu jeviště objeví monstrózní socha rudého vzpínajícího se hřebce. A zdaleka nejde jen o ilustraci hrdinčiny vášně pro koně, ale také o materializaci Marniina chorobného strachu z mužů.
Jindy Pitínský zaranžuje scény chorobných vnitřních vizí protagonistky, jejíž ideální představitelku našel v Evě Novotné. Ta přesvědčivě dávkuje svoji labilitu až do samého konce.
V Brně vznikla fortelná inscenace, jež není jen prvoplánovým strašením publika. Nutí jej přemýšlet o prožívání figur.
Hodnocení: 70 %
Možnosti divadla jsou pochopitelně jiné. I tak nechá Pitínský po způsobu filmových titulků na začátek večera operním hlasem přezpívat jména celého inscenačního týmu včetně obou zmíněných předloh.
Marnie je příběhem psychicky narušené ženy s podivným tajemstvím. Notorická zlodějka a lhářka, do které se zamiluje mladý boháč, prchá před lidmi, jež okradla, ale zejména před děsivým zážitkem z dětství.
Pitínský buduje atmosféru na téměř prázdném jevišti. Prudké světelné střihy, přízračně červené svícení a také rudé rekvizity, ať už je to kytice gladiol, nebo páska do stroje postupně vykreslují psychické stavy jednotlivých postav.
V jedné scéně se na horizontu jeviště objeví monstrózní socha rudého vzpínajícího se hřebce. A zdaleka nejde jen o ilustraci hrdinčiny vášně pro koně, ale také o materializaci Marniina chorobného strachu z mužů.
Jindy Pitínský zaranžuje scény chorobných vnitřních vizí protagonistky, jejíž ideální představitelku našel v Evě Novotné. Ta přesvědčivě dávkuje svoji labilitu až do samého konce.
V Brně vznikla fortelná inscenace, jež není jen prvoplánovým strašením publika. Nutí jej přemýšlet o prožívání figur.
Hodnocení: 70 %
