Od psaní zpráv na iDNESu se prý psaní detektivky příliš neliší. “Zprávy jsou vlastně skvělá příprava na psaní knih. Využil jsem slang policistů, vyšetřovací postupy i motiv z vyšetřování vraždy v Kmetiněvsi. Tehdy šlo 700 lidí na rozbor DNA,” odkazuje autor na 10 let starý případ tehdy 13letého vraha.
O autoroviOd roku 1998 pracuje v MF DNES a zabývá se policií a kriminalitou. Letos jste mohli najít jeho články také v rubrice zprávy.iDNES.cz.  Jakub Pokorný |
Celý děj se odehrává v temném drsném prostředí pohraničních Jizerských hor. Vraždu patnáctileté školačky přijíždí vyšetřovat Jakub Pokorný se svou atraktivní kolegyní Evi. “Vždycky mi přišlo trochu směšné, jak autoři detektivek vymýšlejí pro své literární postavy různá šílená jména a charakteristiky, jako že někdo pěstuje kaktusy či hraje na housle, tak jsem chtěl někoho normálního”, vysvětluje autor.
Vyšetřovatelé se několikrát ocitnou v bezprostředním ohrožení, schyluje se k dalšímu útoku. Podaří se Jakubovi a Evi vraha včas zneškodnit?
Ukázka Dílna pachatele v horách
Za dveřmi malé garáže v obci Polubné nedaleko Jizerky se ozývaly zvuky řezání. Zvenku to byla garáž, zevnitř malá opuštěná dílna.
Nad stolem osvětleným jen malou lampou, jinak všude tma, se tam shýbala zpocená postava.
Obsadila dílnu jako squat. Do tváře jí nebylo vidět, měla zčásti i kvůli zimě přehrnutou přes hlavu kapucu mikiny. Neúnavně přeměřovala a vyráběla podlouhlý ze tmy vystupující předmět, který vrhal na zeď mohutný černý stín.
Neznámý byl spokojený. Vzal předmět zhotovený ze dvou dřevěných planěk do ruky. Ještě nalakovat a opatřit bronzovou tabulkou tady uprostřed. Měl by být černý nebo hnědočervený, obě barvy se do lesa hodí.
Když se předmět svíraný v ruce přiblížil co nejvíc pod světelný kužel stolní lampy nad starým stolem, bylo konečně zřetelně vidět, o co jde.
A kdo je vrah?Překvapivé odhalení vás čeká v závěru knihy. Stáhněte si Pomníčky z Knihy.iDNES.cz za 59 Kč.  |
Byl to dřevěný kříž, vysoký něco přes metr a docela těžký.
Postava se otočila. Na stole v dílně byl zapnutý notebook připojený na internet, jehož obrazovka zářila do tmy. Na obrazovce přibývaly inzeráty internetové seznamky, které dotyčný anonymně prohledával.
Do své vlastní schránky Justin18 se ale raději připojí odjinud, kdyby se mu policie dostala na stopu.
Neznámý vyhlédl ze staré garáže. Nebe plné hvězd a dole pod svahem světýlka vesnice a silueta. Tohle bylo zatraceně dobře vybrané místo. Nikdo sem nepřijde.
Po práci zametl stopy. Nářadí naskládal do bedny, kterou naložil do terénního auta, které stálo opodál na lesní cestě.
Zkontroloval, že už po něm na stole ani pod ním v dílně nic nezbylo.
Před odchodem schoval kříž pod prkna pod podlahu. Jeho čas teprve přijde.
Ukázka Tatort, místo činu
Jakub se ráno probudil, a když se ještě převaloval v posteli, uslyšel zaklepání. Rychle se zvedl a šel otevřít.
Kdo to asi může být, když by o něm tady nikdo neměl vědět?
Malou vesnici ale podcenil.
Mžoural na starší dámu v džínách a huňaté vestě.
„Dobrý den, já jsem Ryndová, já jsem se doslechla, že jste tu nový, tak jsem vám přinesla něco na zub.“
Paní sklopila zrak a Jakub koukal, že má malou mísu buchet.
„Aha a co za to chcete?“
Paní Ryndová se culila: „Nic, pane, nic. Kdybyste něco potřeboval tak já jsem tady v čísle šedesát devět.“
„No tak děkuju,“ poděkoval.
„To máte, kdyby vás fašisti cestou napadli,“ řekla bodrá paní.
Jakub koukal za odcházející paní, jak si to štráduje po louce spokojená v holínkách, a uvědomil si, že tuhle malou vesnici pořád ještě podceňuje.
A už ťukal do klávesnice.
MARIE RYNDOVÁ
ročník 1945, čp 69, čistý trestní rejstřík, manžel v důchodu stejně jako ona, původně Pražáci, nyní trvale na Jizerce. Zvláštní znamení...
Jakub chvíli váhal. Pak to tam přece napsal.
Zvláštní znamení: Dotěrná baba, ale vyzná se evidentně, kde se co šustne.
