Když mu hollywoodská herečka Renée Zellwegerová předávala na MFF v Karlových Varech Křišťálový globus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu, ocenila, že se nikdy neomezil jen na jednu kulturu či jeden jazyk.
"Když jste Čech a mluvíte česky, tak musíte najít nějaký způsob, jak oslovit ty druhé, kteří česky neumí. Proto jsem i dost filmů udělal tak, že nepotřebovaly slovní vysvětlení. Trochu mi to bylo líto, protože čeština je krásná řeč, když s ní člověk pracuje. Ale zase má tu nevýhodu, že se těžko exportuje," řekl třiaosmdesátiletý filmař.
Kromě řady cen, které během let získal na mezinárodních festivalech, měl i další ohlasy ze světa.
"Hlavně ty snímky, co jsem dělal pro OSN, šly vlastně do celého světa. I ty další, co jsem dělal v Kanadě, se přes společnost Columbia dostaly do normální distribuce ve Spojených státech. Jenomže to jsou velké země, svět je také velký a oni ani netušili, odkud já jsem," dodal Břetislav Pojar.
Zejména v 60. a 70. letech ho proslavil animovaný seriál nazvaný Pojďte, pane, budeme si hrát o dvou plyšových medvědech, kteří se potkali u Kolína, jedou k vodě, nečuchají k princeznám či jedí vtipnou kaši.
Však také, když po předání Křišťálového globu následoval ve Velkém sále karlovarského hotelu Thermal sestřih z jeho snímků, ozval se právě při těchto záběrech spontánní potlesk publika, které Pojarovi předtím aplaudovalo vestoje.
Citáty z příhod stále se proměňujících hravých chlupáčů doslova zlidověly a dodnes spolehlivě baví nejen děti, ale i dospělé. V roce 1988 francouzský režisér Jean-Jacques Annaud přizval Pojara ke spolupráci na svém filmu Medvědi. Pojar k němu tehdy vytvořil animované snové sekvence.
