Mezi mnohými na pohřeb dorazili herci Bolek Polívka, Ivan Trojan, Květa Fialová, Josef Abrhám, Miroslav Donutil, Zdeněk Svěrák, Jiří Macháček či herci z Divadla Sklep.
Rozloučit se přišli i režiséři Bohdan Sláma, Jiří Menzel, Jan Hřebejk a filmová publicistka Eva Zaoralová: "Věra Chytilová bude doceňována ještě postupně. Doufejme, že lidi pochopí, že byla opravdu výjimečná. I zahraničí nám ji závidělo," řekla Zaoralová pro ČT. "Ona tam ale nikdy nechtěla, věděla, že má kořeny tady," dodala.
Na režisérku vzpomněla i její kolegyně Olga Sommerová: "Byla to nejlepší česká filmařka, ve filmařině neměla konkurenci. Obdivovala jsem na ni odvahu filmařskou i občanskou." "Byla svá a ze svého názoru neustoupila. Jako člověk neselhala a šla si za svým," doplnila Sommerová.
Na obřad, který začal chvilku po jedné hodině odpolední, dorazil i producent Petr Vachler. "Velká úcta, velká pokora. Svým dětem jsem nedávno pouštěl Sedmikrásky, moc se jim to líbilo. Její tvorba určitě oslovuje i mladou generaci," zmínil.
Nečti to! zaznělo do proslovu Sklepáků
Obřadní síni vévodil černobílý portrét režisérky, pod nímž se hromadily květiny. U katafalku s rakví byly věnce a kytice od prezidenta republiky, Parlamentu, ministerstva kultury, barrandovského studia, Herecké asociace, fondu kinematografie, České televize, FAMU, ale i od sousedů z Troje a hudebníka Michaela Kocába.
Jako první vzpomněl na režisérku šéf Národního filmového archivu Michal Bregant. Promluvila i trojice z Divadla Sklep Tomáš Hanák, Milan Šteindler či David Vávra. Místo proslovu si však připravili krátkou scénku, kdy jejich smuteční řeč narušovaly výkřiky Chytilové jakoby "shůry": "Nečti to... To jsou kecy! Musíte se víc snažit!"
"Tak my to teda ještě zkusíme, sbohem. Na shledanou," ukončili herci vystoupení. "Na brzkou...," dodal Šteindler. Promluvil i Bolek Polívka. "Jak můžete točit Panelstory a bydlet v takové vile? - A ven! To byl nejkratší rozhovor v dějinách," připomněl jednu z historek. "Věřím, že lidská duše je nesmrtelná a že se ještě setkáme," dodal herec. Následovala píseň Edith Piaf Ničeho nelituji.
Za generaci šedesátých let si slovo vzal herec a režisér Jan Kačer, ve své vzpomínce daroval Chytilové symbolicky mateřídoušku. Na závěr zarecitovala herečka Marta Vančurová báseň od Oldřicha Mikuláška Co člověk má, která byla režisérčinou oblíbenou. Obřad ukončila píseň Oh baby, baby skupiny Golden Kids, po které už celý sál vstal, aby slavnou režisérku vyprovodil velice dlouhým potleskem.
Polívka, Potměšil a Třeštíková. Osobnosti vzpomínají na režisérku:
"Režisér a maminka má vždycky pravdu"
"Věro, ahoj. Možná za chvíli," vzkázal po skončení obřadu ještě před krematoriem zpěvák Josef Laufer. Ve stejném duchu vzpomněla i herečka Květa Fialová: "Jsme stejně staré, jsme kamarádky a ona mi tam nahoře už vaří kafe..."
Režisérka Helena Třeštíková připomněla, že právě kvůli Chytilové se rozhodla dělat film. "U ní nejvíce platí, že její tvorba zůstává současnou a tím pádem tady s námi pořád bude," dodala. "Kdo myslíte, že tam nahoře u boha zařídil takový krásný den?" zeptal se Fero Fenič. "Režisér a maminka mají vždycky pravdu. Já jsem ji bral jako mámu, takže měla pravdu nadvakrát," dodal Bolek Polívka.
Chytilová proslula hlavně hranými díly, vesměs společenskými moralitami od Kalamity přes Panelstory až po Hezké chvilky bez záruky, ale i dokumenty, v nichž dávala průchod své přirozené zvídavosti, která ji podle vlastních slov "držela při životě". Její neúnavné "A prrrroč?" se stalo pověstným.
Nesmlouvavost a houževnatost
K osobním rysům Chytilové patřila vedle sžíravého humoru také neskutečná houževnatost a nesmlouvavost, s nimiž prosazovala své umělecké i občanské postoje. Do sbírky jejích cen patří Medaile Za zásluhy od Václava Havla i trofej karlovarského festivalu za přínos světové kinematografii (portrét Věry Chytilové najdete zde).
Českou režisérku si připomene i Berlín. Tamní kino Arsenal zařazuje do dubnového programu dvě mimořádná promítání snímku Sedmikrásky, který Chytilová natočila v roce 1967 a který patří mezi její nejvíce oceňované filmy.
"Uvedením jejího nejznámějšího a dlouho zakázaného díla Sedmikrásky chceme vzpomenout na jednu z nejvýznamnějších východoevropských režisérek," uvedlo kino v tiskové zprávě. Mimořádné promítání snímku plánuje na 6. a 19. dubna.
