"Myslel jsem, že se mi uleví, ale stýská se mi," prozrazuje Hilský, kterému prý dokonce chybí i tréma, již míval vždy před tím, než se pustil do dosud nezdolané hry.
"Už nikdy nemohu zažít to, co jsem zažil čtyřicetkrát. To jest otevřený počítač, kdy na stránce ještě není ani čárka," prozrazuje překladatel a dodává, že i když už si myslel, že "Shakespeara umí", dramatik ho pokaždé dokázal překvapit a nejednou se u jeho jazykových hříček zasekl. Jednou prý dokonce prý jazykový oříšek rozlouskl ve spaní...
"Různost jeho řeči nemá obdoby – dokázal obsáhnout královský blankvers i řeč putyky a nevěstinců. Obsahuje ve svém díle brutalitu, i tu největší něhu. Shakespeare obsáhl mnoho života, mnoho postav a vlastně i mnohotvárnost lidské duše předvedl způsobem, který nemá obdoby," říká Hilský s tím, že britský dramatik vynikal i v době evropské renesance, kdy byl obklopen mnoha talenty.
I přes rozmanitost a bohatství Shakespearovy tvorby však Hilský věří tomu, že dramatik své všechny své hry skutečně napsal. "V jeho sonetech je cítit otisk her a naopak, hodně se to propojuje. A důkazy o tom, že hry napsal někdo jiný, mají vždy nějakou zásadní chybu, já jim nevěřím," komentuje senzační dohady zpochybňující autorství některých Shakespearových děl znalec jeho tvorby Martin Hilský.
