Hysterický floutek Mácha?
Ale i tak. Má KHM dnes co říct? Odvážný pokus přenést romantika 19. století do "cool" současnosti učinila Nová scéna Národního divadla. V pořadu Karel_Hynek_Macha.rip se z něj stal lehce hysterický floutek stylu emo, s patkou, koženými řemínky a černými stíny pod očima.
Takto si Karla Hynka Máchu představoval Cyril Bouda.
Takto si Karla Hynka Máchu představoval Jan Zrzavý.
Toulal se, psal, miloval, křičel a tyranizoval svou družku Lori Šomkovou. Tyhle žárlivé pasáže se setkávaly u publika, podstatně vyztuženého školními výpravami, s největším ohlasem.
I když se verše o pozdním večeru a lásky času citují z Máchova díla nejčastěji, větší diskuse než Máj vyvolává jeho šifrovaný intimní deník. Máchovy záznamy totiž obsahují i pikantní pasáže, z nichž tahle patří k nejcudnějším: "A ptal jsem se jí, bude-li křičeti, ona povídala, že neví, bude-li to boleti."
Deník na sklonku 19. století poprvé částečně rozšifroval Jakub Arbes, po něm Karel Janský, oba však svůj objev nechtěli zveřejnit. Literární vědec Roman Jakobson ve 30. letech minulého století pak ironicky dovozoval: "Mezery v Máchově deníku zůstaly proto, aby snivá mládež obdivující se soše na Petříně nezažila zklamání."
Sladká socha v parku sotva souzní s rozervaným básníkem, který v soukromí neměl daleko do sadisty. Je to jen jedna z mnoha úprav Máchy, kterého se kromě snílků a zamilovaných zmocnili i surrealisté, strukturalisté či komunisté. Ti nejhůř, protože básníka, hledajícího to, "o čem vím, že to není", nedocenili. K budování se nehodil.
Podle mladých napsal Kytici
Mácha se moc nehodil ani do své doby, která ho přijímala s rozpaky. Vrcholné dílo Máj (1836) musel vydat vlastním nákladem a první ohlasy byly rozporuplné. Vyčítali mu, že myslí na sebe, a ne na národ, děsila hrůza smrti i nevíry. Sílu Máchova jazyka, onu podivuhodně rozjitřenou češtinu, však oceňovali i kritikové.
Spisovatele i badatele inspiruje dodnes, jak dokazuje třeba poema Jám Lubora Kasala, eseje Josefa Kroutvora Můj Mácha či nejnověji sborník Mácha redivivus. A pak už snad ani moc nevadí, že se mladší generaci Mácha občas trochu poplete. Na Nové scéně pouštějí odpověď školáka na dotaz, co autor napsal: Kytici.
