Olomouc má historii jako nikdo v zemi

Olomouc - Je mnoho věcí, které kronikáři o vývoji měst včetně Olomouce nezaznamenali a nelze je vyčíst ani z historických listin. Právě proto tyto kapitoly dějin pomáhají už od devatenáctého století dopisovat archeologové. Nejčastěji při vykopávkách skládají mozaiku každodenního života, některými objevy však obracejí dosavadní poznání takřka naruby. Všechny historické práce například uvádějí, že Olomouc byla založena v polovině jedenáctého století, protože první zpráva o ní pochází z roku 1055. Archeologové však v posledních desetiletích posunuli dobu osídlení města mnohem hlouběji do historie. "Až do šestého století, prakticky až do samého příchodu Slovanů na naše území," říká archeolog Josef Bláha. Nálezy mapuje výstava Lopatou a počítačem v olomouckém Vlastivědném muzeu.

První Slované se mimo jiné usídlili na místě dnešní Pekařské ulice a od té doby zde lidé žili až do současnosti. "To v zemi nemá obdoby. Osídlením centra města, které trvalo nepřetržitě půldruhého tisíce let, se nemůže pochlubit dokonce ani Praha," tvrdí archeolog. Zatímco ještě nedávno se některým politikům nezdála Olomouc dost významná na to, aby se stala jedním z krajských měst, archeologové mají mnoho důkazů o tom, že byla vlastně mocenským centrem již od sedmého století. "Dokázali jsme již, že nebyla jen jedním ze sídel Přemyslovců, ale i mocenským centrem v době Velké Moravy, a dokonce v období předvelkomoravském," tvrdí Bláha. Zajímavé kapitoly archeologie píše i ze života obyčejných lidí. Bez ní bychom nevěděli, jak před stovkami let obyvatelé Olomouce a okolí bydleli, čím se živili, jaké předměty používali...

Bohužel ne vždy za rozšiřování poznání o městu archeologové sklízejí uznání. Olomouc je naopak snad jediným místem na světě, kdy se ochrana historického odkazu vyšetřovala jako kriminální čin. Archeologové a studenti, kteří chtěli před výstavbou olomouckého Prioru naleziště pořádně prozkoumat, zachránit některé nálezy a místo pořádně zdokumentovat, za přílišný spěch stavbařů těžce zaplatili - studenti byli vyhozeni ze školy a vedoucí archeologického průzkumu z práce. I přes nepřízeň některých obyvatel však archeologie v Olomouci přinesla výsledky, kterými se na Moravě nemůže pochlubit žádné město.

Vezměte historii do ruky, vybízí autoři výstavy

LOPATOU A POČÍTAČEM
(hlavní témata)

1 - První výzkumy
Informace o tom, kteří archeologové začali na Olomoucku kopat a jak nálezy dokumentovali.
2 - Současné výzkumy
Výsledky některých výzkumů z posledních deseti let. Například z míst, kde se v současnosti staví obchvat Olomouce, stojí obchodní dům Terno, nebo rodinné domky v Dolanech a Neředíně.
3 - Vývoj archeologie v Olomouci od sedmdesátých let
Mimo jiné obsahuje informace o kauze Prior (stavba obchodního domu), kdy archeologové a studenti chtěli zabránit zničení naleziště a byli za to tvrdě postiženi.
4 - Živá archeologie
Středisko v předsálí, kde si lidé budou moci vyzkoušet některé pravěké výroby.

Na archeologické výstavě, která se koná ve Vlastivědném muzeu v Olomouci, uvidí návštěvníci některé exponáty, které jsou tak vzácné, že musejí být uloženy v trezorech tuzemských muzeí a památkových ústavů. Některé unikátní předměty si autoři výstavy dokonce půjčili od Rakušanů. Z Přírodovědeckého muzea ve Vídni na olomouckou výstavu přivezli čtyřicet tisíc let staré kostěné hroty, pozůstatky prvních moderních Evropanů nalezené v minulém století v Mladečských jeskyních včetně dvou odlitků lebek.

"V Olomouci se něco takového ještě nikdy nevystavovalo. Je to vůbec poprvé, co se něco podobného dostalo do města," říká garant výstavy Pavlína Procházková. Výstava je ovšem zajímavá i svým pojetím - ve vitrínách jsou totiž uloženy jen unikátní nálezy. Ostatní předměty jsou umístěny volně a archeologové dokonce nabádají návštěvníky, aby je vzali do rukou. "Ve vitrínách je všechno hrozně vzdálené. My bychom chtěli, aby lidé poznali archeologii trochu zblízka," přeje si archeoložka. "Lidé si také budou moci vyzkoušet, jak pracovali pravěcí řemeslníci. Mohou zkusit mlít obilí na replice slovanského kamenného žernovu, vrtat kamenný sekeromlat, tkát na primitivním stavu, nebo sekat kamennou sekerou do dřeva," dodala.

V určitých dnech také pracovníci muzea předvedou, jak se v pravěku vyráběly šperky nebo keramika. Klenotnici archeologie s nejcennějšími nálezy uvidí návštěvníci hned po vstupu do výstavního sálu. Archeologové však mají jiná měřítka na vzácnost předmětů než klenotníci, a tak kromě zlatých šperků do ní uložili i kostěné nástroje. Architekt výstavy Tomáš Lampar hodně pracoval s hrubě opracovaným dřevem. Ve výstavním sále to proto příjemně voní, má to však i svoji symboliku. "Dřevo patří k tomuto světu. Archeologie se vrtá v zemi a ta je kolébkou dřeva," uvedl Lampar. Přiznal, že archeologie pro něho byla víceméně okrajová záležitost. "Musel jsem však nyní studovat hodně materiálů, a tak jsem si k ní vytvořil jakýsi vztah," dodal.

S výstavou mají sice archeologové hodně práce, je však také jejich velkým svátkem. "Jsme neustále v zaujetí terénních prací a na prezentaci výsledků výzkumů mnoho času nezbývá. Tady můžeme alespoň v těch nejzákladnějších rysech ukázat, co už jsme my nebo naši předchůdci v Olomouci a okolí vykopali," uvedl archeolog Josef Bláha.

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění

Příprava výstavy Lopatou i počítačem v olomouckém Muzeu umění