"Dělám jen s loutkami či s kreslenými panáky. Musím se s nimi občas hádat, ale pak udělají takové věci, až to člověka překvapí," řekl Pojar při slavnostním večeru, který se konal v kinosále Národního filmového archivu Ponrepo. Upozornil, že vtisknout jim to, co herci uhrají, dá velikou práci.
V nových technologiích animace Pojar příliš velkou výhodu nespatřuje. "Vždycky je důležité, co se vám zrodí v hlavě, to je předpokladem úspěchu," dodal.
Prvním gratulantem byl režisér Aurel Klimt. Svému učiteli poděkoval za to, že se i ve vysokém věku věnuje výchově mladých animátorů a stále točí nové filmy. "Přitom je sleduje a ještě bude sledovat několik generací diváků včetně zahraničních," dodal Klimt.
Pětičlenná porota vybírala ze čtrnácti kandidátů navržených profesními spolky, vědeckými institucemi i jednotlivci z filmového oboru. Zároveň se rozhodla udělit cenu in memoriam režiséru Karlu Kachyňovi. Tu z rukou ministra Bessera převzaly Kachyňovy dcery, akademická malířka Eliška Nová a šestnáctiletá Karolína.
OceněníOcenění se uděluje k 27. říjnu u příležitosti Světového dne audiovizuálního dědictví. Loni se jeho prvním držitelem stal režisér a herec Jiří Krejčík. |
Součástí večera byla projekce Špátova dokumentu o Karlu Kachyňovi a jeho lovestory s herečkou Alenou Mihulovou a tří Pojarových filmů.
Pojar oslavil v říjnu sedmaosmdesátiny. Prosadil se i v zahraničí, točil například filmy pro OSN a sklízel ceny na prestižních festivalech. Doma se mu o slávu postarali medvědi, kteří se potkali u Kolína. (Ti navíc mají svoji pamětní desku - více ZDE)
Pamětní kámen medvědů z animovaného seriálu Pojďte pane, budeme si hrát (Potkali se u Kolína)
Z pohádky Pojďte, pane, budeme si hrát
Roku 1988 si ho francouzský režisér Jean-Jacques Annaud přizval ke spolupráci na filmu Medvědi, aby vytvořil animované snové sekvence. V roce 2007 převzal Pojar na MFF v Karlových varech z rukou herečky Renée Zellwegerové Křišťálový glóbus za mimořádný umělecký přínos světovému filmu.
Karel Kachyňa (1924-2004) patřil k nejvýznamnějším a nejplodnějším tvůrcům poválečné české kinematografie. Natočil téměř 70 filmových, televizních a dokumentárních snímků, byl autorem a spoluautorem více než 40 scénářů. Oblibě se těší jeho televizní seriály Vlak dětství a naděje a Prima sezona.
Režisér Karel Kachyňa na snímku z října 2003.
V roce 1995 obdržel Českého lva za dlouholetý umělecký přínos českému filmu a o čtyři roky později převzal na karlovarském festivalu Zvláštní cenu za dlouholetý přínos světové kinematografii.
