Film přivedla na svět bavorská společnost Constantin Film, která loni získala prestižní zlatou sošku americké filmové akademie za snímek Životy těch druhých. Režie se ujal Uli Edel (My děti ze stanice ZOO), v hlavních rolích se představí řada i u nás dobře známých herců - Martina Gedecková (Životy těch druhých), Bruno Ganz (Pád Třetí říše) nebo Moritz Bleibtreu (Lola běží o život, Klepání na nebeskou bránu).
. řádění RAFFrakce Rudé Armády (RAF) vyhlásila začátkem 70. let 20. století nesmiřitelný boj kapitalismu, imperialismu a západoněmeckému státu, který považovala za fašistický, a vytrvala v něm až do roku 1998. Její řádení stálo život více než tří desítek obětí. |
Snímek mapuje činnost tzv. první generace RAF, která je spojena se jmény Andrease Baadera, Ulrike Meinhofové či Gudrun Ensslinové. Příběh začíná v roce 1967 v Západním Berlíně, kdy je při demonstraci proti návštěvě íránského šáha zastřelen student Benno Ohnesorg a následně se radikalizuje levicové studentské hnutí. A končí rokem 1977, kdy vrcholí konfrontace mezi státem a teroristy, špičky RAF spáchají ve vězení sebevraždu a únosci je zavražděn šéf svazu zaměstnavatelů Hanns Martin Schleyer.
Trailer k filmu Baader Meinhof Komplex
Režisér Edel přiznal v rozhovoru pro Der Spiegel, že i on patřil na konci 60. let k radikálům. Studoval Marxův Kapitál, západoněmecký systém se mu jevil jako fašistický a válku ve Vietnamu považoval za svinstvo. S krajní levicí sympatizoval do okamžiku, kdy v roce 1972 začaly explodovat bomby a boj proti imperialismu přinášel první oběti.
. Česká premiéraBontofilm uvede drama do české distribuce 30. října. Předpremiéra se uskuteční již 1. října na pražském festivalu Der Film. - více ve článku zde |
Ještě před premiérou to ovšem řada publicistů a historiků zpochybňovala. Někteří se ptali, jestli násilí členů RAF nebagatelizuje a neromantizuje už jen fakt, že hlavní hrdiny i vedlejší postavy ztvárňují populární němečtí herci. Podle jiných se z teroristické skupiny už dávno stal artefakt pop-kultury, stejně jako třeba trička s Che Guevarou, a komerčně úspěšný film tuto skutečnost pouze umocní.
Do toho přišla i některá nepříliš šťastná prohlášení herců. Třeba Martina Gedecková označila Meinhofovou (která v rámci boje proti imperialismu opustila své dvě malé dcery, a dokonce je chtěla umístit do palestinského sirotčince v Jordánsku) za jemnou ženu s velkým soucitem s utrpením světa.
RAF je prostě stále fascinujícím tématem velkých diskusí. Byli to naivní snílci, kteří to aspoň v začátcích mysleli se světem vlastně dobře? A nebo šlo o chladnokrevné zločince vyznávající samoúčelné násilí, kteří pokrytecky ronili slzy nad mrtvými ve Vietnamu a sami přitom zabíjeli?
. Napsali"Edelův film mezi oběma polohami nejasně kličkuje, zmítá se mezi fascinací a zhnusením." |
Jörg Schleyer, syn jedné z obětí teroristů, považuje film za velkolepý. "Konečně ukazuje, co byla RAF skutečně zač. Nemilosrdná a nelítostná banda vrahů, která zabila mého tátu."
Naopak publicistka Bettina Röhlová snímek tvrdě v listu Die Welt kritizovala a nenašla na něm vlastně nic dobrého. Podle ní je z technického hlediska natočen jako Spielbergův Mnichov, ale nepřináší nic nového, jen staré mýty a klišé. Známá kritička levicové generace osmašedesátníků má k tématu rozhodně co říct. Je totiž dcerou Ulrike Meinhofové.
. Frakce Rudé armády (RAF)1968 - čtyři levicoví extremisté (Baader, Ensslinová, Söhnlein a Proll) na protest proti válce ve Vietnamu provádějí žhářské útoky na obchodní domy ve Frankfurtu, jsou za to odsouzeni na dva roky. |