"V současné době je hotová hrubá stavba a vnitřní obvodový plášť budovy," popisuje postup prací ředitel Státní technické knihovny Martin Svoboda.
Studovna pro samotáře
V přízemí budovy vznikne přednáškový sál, kavárna, noční studovna s nepřetržitým provozem, návštěvnické centrum nebo pobočka městské knihovny.
V dalších patrech pak budou regály s knihami, počítačové pracovny nebo unikátní individuální studovny, kde se bude moct student v klidu zavřít a studovat osamotě. "Místa, kde se bude studovat, jsou umístěna po obvodě budovy nebo u atria, tedy nejblíže světla," vysvětluje jeden z architektů knihovny Roman Brychta.
Už teď ale počítají knihovníci s tím, že bude potřeba něco v knihovně změnit. "Měli jsme na architekty požadavek, aby uvnitř byly otevřené prostory, které se dají snadno přepříčkovat, a až to za deset let přestane vyhovovat, tak se dají příčky jiné"“ vysvětluje Svoboda.
Knihovna se sama ochladí
Nová budova by měla být oproti ostatním podobným stavbám výrazně úspornější, třeba spotřeba energie bude o desítky procent nižší. K tomu dopomůže půdorys knihovny, který se bude podobat zaoblenému čtverci.
Čím více se totiž tvar půdorysu blíží kruhu, tím se její povrch méně ochlazuje nebo ohřívá. Provětrávání a chlazení budovy bude automatické. "Spoléháme se na přirozené větrání, dokážeme ovládat část oken, třeba v létě přes noc se tak knihovna sama ochladí," vysvětluje další z architektů stavby Petr Lešek.
Pro chlazení a ohřev vzduchu se bude využívat technologie temperování betonového jádra, která spočívá v tom, že celá hmota stropů slouží pro hromadění tepla či chladu.
Budova pojme 1,7 milionu svazků. Na stěhování se bude knihovna chystat už o letošních prázdninách, kdy bude mít otevřeno jeden den v týdnu. Knihy dostanou také nové štítky, čtečkou pak bude možné například zkontrolovat, jestli jsou publikace v regálu narovnány správně.
Národní technická knihovnaZajímavosti objektu: Užitková plocha budovy: 38 661 m2 Celková výše investice: cca 2,1 miliardy korun |