RECENZE: Noví rebelové z Gymplu běží o život. Konečně!
Gympl - Snímek z filmu Gympl (2007) | foto: Falcon
Traduje se, že bezstarostní rošťáci ze Snowboarďáků a Rafťáků, kteří zrodili českou vlnu teenagerovských komedií, zlomili srdce dívenkám v pubertě. Teď mají šanci slečny o pár let zralejší, a nejen ony.
Hrdinové Gymplu alias Tomáš Vorel mladší a Jiří Mádl zosobňují přesně ten typ moderní romantiky a generačního vzdoru, jenž v sedmnácti zrychluje tep, ale baví a dojímá i v penzi.
Šprti i šašci
Zdálo se, že to nepůjde dohromady: zraňující Rebel bez příčiny, „sklepácký“ režisér Tomáš Vorel a prvorepublikové veselohry o študácích a kantorech pocházejí z naprosto odlišných světů. Ale kupodivu se všechny tři mimoběžné styly docela přirozeně proťaly v žánru, který se v Česku příliš nepěstuje.
Angloamerická tvorba mu říká dramedy, čímž značí propojení dramatu a komedie; přesně tak Gympl působí. Na rozdíl od běžné domácí praxe, podle níž se většina komedií dál onduluje přívlastky mrazivá, hořká, trpká či poetická, se Vorlův dosud možná nejlepší film za nic nepřevléká.
Ukázka z filmu Gympl
Okamžiky smíchu a strachu se v něm střídají, jak příběh diktuje; ne vždy dokonale, ale bez pokrytectví a kalkulace. Základ školních historek třicátých let Gympl netají. Už tehdy filmové třídy měly své šplhouny Krhounky či Mazánky, své klauny v podání Ladislava Peška a své odbojné hrdiny.
Rozložení sil trvá: Vorel mladší je rozený James Dean 21. století, pěkný, chytrý, citlivý kluk s provokativním darem přirozeného vůdce, Mádl zase skvělý typ frackovitého šaška, který klackovitostí přebíjí stud za své rodiče.
Jen dobové rekvizity se liší. Do nálady Gymplu okamžitě vtáhne hiphopová hudba – český rap našel v českém filmu konečně i obsah. A místo recesistického časopisu nebo fotbalu dráždí dnešní studenti dospělé jiným typem zábavy: graffiti.
Kdo by četl Havla?
Budiž řečeno hned teď a důrazně: Gympl graffiti neobhajuje a sprejery neoslavuje! Jejich malůvky nevydává ani za poselství, ani za umění, ostatně i sami studenti pro svou kratochvíli mají jediné zdůvodnění: „Nás to baví.“
Nepojmenují to, co na diváka – a na postavu třídního učitele – působí podprahově a nakažlivě: že jejich noční výpravy obsahují též adrenalin, riziko, opojení svobodou možná až příliš bezhraniční. Má-li graffiti i náboj protestu, pak spíše neuvědomělého a pouze z pocitu, že vlastně není proti čemu se bouřit a čím se zapsat do dějin.
Pro starší ročníky může být Gympl trochu šokující: uvidí „děti“, jaké opravdu jsou, včetně silácky nevybíravého slovníku. Uvidí je, jak po pozdním příchodu do školy utrousí k učiteli „Čau, sorry“, jak třídnímu tykají a chodí k němu na večírky, jak pijí, kouří trávu, jak se milují. „Já nejsem drzej, já jsem upřímnej,“ zní typická odpověď žáka učiteli. A upřímní jsou opravdu ažaž.
Naopak pedagogové mají starosvětským ražením blíž k pamětnickým veselohrám. Jiří Schmitzer coby obrozenecký profesor literatury namísto „mušky jenom zlaté“ ukládá studentům četbu Dopisů Olze a zuří, když se mu kolega směje: Cožpak dneska někdo čte Havla? „Válku na ně, válku a totalitu,“ vzteká se.
Na rozdíl od civilně pojatých mladých jsou kantoři stylizováni do takřka „sklepácké“ grotesky, ale nevadí to, neboť rozdíl výrazu bezděčně dokresluje bariéru věku. Legrace ze sborovny baví, dokud se s každým dalším učitelským poděsem rodí tichý úsměv divákovy vlastní vzpomínkové nostalgie.
Humor občas vázne či klouže k trapnosti, ale zároveň není jen bezzubý. Schmitzer s kolečky levného salámu či Milan Šteindler coby fyzikář řídící po nocích taxík zažijí ponížení, třídní Tomáše Matonohy budí lítost nad marnou snahou nestárnout a ředitelka Evy Holubové vedle posměchu a zášti i soucit.
Akce po česku
Děti vedou, profesoři zůstali „stříbrní“ a nejslabší stránku trojúhelníku tvoří rodiče. To už nejsou jedinečné charaktery ani něžné karikatury, nýbrž figurky napsané černobíle jako podle statistik. Přesto z matky mladého Vorla dovedla Zuzana Bydžovská stvořit jednu z nejnádhernějších postav snímku vůbec.
Na jejím vzoru lze navíc ukázat výhodu profesionálního herectví; zejména představitelky studentek totiž ztrácejí kus kouzla kvůli nejisté intonaci, dané zřejmě postsynchrony. Je to škoda, protože třeba sebetrýzeň hrdinovy dívky, bludičky z rodu Ofélií, je jinak jímavá.
Naopak akční scény patří k příjemným překvapením Gymplu: je jich dost, obsahují podmanivou náladu velkoměsta, v bitkách s policií zase drsnou krutost a ve scénách na továrním komíně či v metru střihový švih. Některé jsou natočené málem tak dobře, jako by už ani nepatřily do českého filmu.
Světáckou iluzi sice brzy smaže typicky vezdejší, levná komunální satira s mocným sponzorem, od níž se odvine stesk nad symbolickým koncem svobody a špinavou mstou dospělých, nicméně pro finále tak připraví výraz vzdoru již určitějšího, tak trochu ve stylu U konce s dechem.
Najít v Gymplu chyby nedá moc práce; podstatnější však je, že jde o film nečekaně upřímný, poctivý a syrový, v němž rebelové nového pokolení běží o život. A třebaže z nich nečiní reky hodné obdivu, kino má o ně od počátku do konce strach. Jak osvěžující změna vedle řady českých filmů, jimž vládnou hluboce nezajímavé mátohy, pro něž by člověk nevytlačil ani slzu.
Tipy z televizního programu
Recenze: Inferno 55 %, Monstra vs. Vetřelci 60 %, Všechno, všude, najednou 55 %, Kurýr: Restart 40 %, Nevědomí 65 %, Odstřelovač 50 %, Rezistence 40 %, Kingsman: Zlatý kruh 65 %, Muž ve stínu 60 %, Bílý bílý den 60 %
Klíčová slova: Všechnopárty, Česko na grilu, James Bond
Seriály: Stíny v mlze, Vytoč mého agenta, Jedna rodina, To se vysvětlí, soudruzi!, Boží mlýny, Iveta
Náhle zemřel zpěvák Maxim Turbulenc Daniel Vali, bylo mu 53 let
Ve věku 53 let zemřel zpěvák skupiny Maxim Turbulenc Daniel Vali. Letos by se svou kapelou oslavil...
Zbrojířka filmu Rust půjde do vězení za zabití na 1,5 roku. Viník je Baldwin, míní
Sedmadvacetiletá Hannah Gutierrezová-Reedová, která dohlížela na bezpečnost zbraní při natáčení...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Společnost mučených básníků. Zpěvačka Taylor Swiftová vydala nové album
Potřebovala jsem ho natočit, je to album, které mě zachránilo. Takto zpěvačka Taylor Swiftová...
KVÍZ: Jak dobře se orientujete ve filmech a rolích Rudolfa Hrušínského?
Stačil mu jeden pohled a vyjádřil všechno, co si jeho postava v danou chvíli myslí. Rudolf...
{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}
{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}
Plačící Palestinka objímající svou mrtvou neteř je snímkem roku
Fotografií roku se podle prestižní soutěže World Press Photo stal snímek zachycující Palestinku...
SÓLO PRO GOLDFLAMA: Čas prchá nějak rychle. Co vše jsem v Brně zanechal
Premium Názory, vzpomínky, glosy, momenty ze zákulisí. Každou sobotu píšou přední osobnosti české umělecké...
TELEVIZIONÁŘ: Už se to vysvětlilo, soudruzi! Ale žádná sláva to nebyla
Osmým dílem s názvem Lada Lazarová se v neděli uzavře premiérový seriál České televize To se...
Byli jsme parta naprostých žabařů, říkají hvězdy Červeného trpaslíka
Premium Hosty letošního ročníku svátku komiksů, sci-fi, fantasy a vůbec popkultury Comic-Con byli i britští...
RECENZE: Trpký osud jednoho města. Třetí Šikmý kostel je opět fascinující
Premium Plnými sty procenty ohodnotila naše recenzentka Alena Slezáková očekávaný závěrečný díl trilogie...
Pylová sezóna: Jak poznat alergii u svých dětí?
Alergie je nepřiměřená reakce imunitního systému na běžné, obecně neškodné látky v okolním prostředí. Taková látka, která vyvolává alergickou...