Milionové prodeje, vysoký styl, okatě proklamované bohatství, neúcta k ženám coby rovnocenným partnerům, úcta k ženám coby sexuálním objektům, auta, bouchačky, drogy, násilí, zlaté řetězy, boj proti rasismu, namachrovanost. To všechno je hip hop. Jeho dnešní komerční podoba připomíná kořeny hudebního či spíše životního stylu už jenom v náznacích.
Když v roce šedesát devět začal Don Campbell se svým pouličním tancem Campbellock, který dal základ dnešnímu breakdancu, když začal v sedmdesátých letech Afrika Bambaataa hrát jako dýdžej a samplovat Jamese Browna a konečně, když kurýr Vic projížděl se svými balíčky New Yorkem a podepisoval prvním tagem Vic 156 všechny vozy metra a autobusů, do kterých nastoupil, byly na světě všechny elementy potřebné k tomu, aby vznikla hiphopová kultura.
Jejím prvotním hybatelem přitom byla touha amerických černochů o uznání jejich místa v tehdy stále velmi xenofobní společnosti. Jedním z nejčastěji samplovaných umělců se tak stal James Brown a jeho slavná skladba Say It Loud (I’m Black And I’m Proud). Hudba ulice si rychle budovala vlastní pravidla a rozmáhala se i mimo prostředí Ameriky a černošských ghett.
Už v osmdesátých letech hip hop jako způsob vyjádření pronikal mimo své původní území. Objevili se Beastie Boys a jako první bílá rapperská parta si získali všeobecný respekt. Oslovit také bílé publikum se stalo důležité i pro ostatní rappery, kteří se chtěli proslavit. Tak došlo mimo jiné třeba ke slavné kolaboraci Public Enemy s metalovými drsňáky Anthrax z počátku devadesátých let.
Dnes, o téměř patnáct let později je hip hop jedním z nejkomerčnějších žánrů vůbec a hiphopoví producenti jako Dr. Dre, Timbaland, Neptunes nebo Kanye West patří k nejvyhledávanějším tvůrcům současného popu. Přesto, jak vyplývá z reakcí čtenářů Filteru na anketu, do dneška zůstala důležitá hlavně alba ze slavné éry osmdesátých let...
Deset nejdůležitějších hiphopových alb
1. Public Enemy: It Takes a Nation of Millions to Hold Us Back (Def Jam, 1988)
2. Wu-tang Clan: Enter the Wu-Tang (36 Chambers) (Loud, 1993)
3. Grandmaster Flash & The Furious Five: The Message (Sugar Hill, 1982)
4. Afrika Bambaataa: Planet Rock (Tommy Boy, 1986)
5. Run-D.M.C.: Run-D.M.C. (Profile, 1984)
6. Cypress Hill: III: Temples of Boom (Ruffhouse, 1995)
7. Beastie Boys: Licensed To Ill (Def Jam, 1986)
8. De La Soul: 3 Feet High And Rising (Tommy Boy, 1989)
9. Dr. Dre: Chronic (Death Row, 1992)
10. Missy Elliott: Supa Dupa Fly (Goldmind/Elektra, 1997)
Chcete vědět, proč právě tyto alba jsou tak důležitá, jaké obsahují hity a komu posloužily za inspiraci? Kupte si říjnové číslo časopisu Filter s Chinaski na obálce!
