Je to vlastně docela zajímavý rys. I když by se na krizi jistě dalo svalit leccos, čeští nakladatelé, knihkupci i distributoři se to slovo snaží usilovně obejít. Asi nejméně se "krize" zatím šíří mezi spisovateli. Ty spíše zajímá, jak, kdy a o čem knihu vůbec napsat, to ostatní nechávají na nakladateli. "Spíš než finanční krizi pociťuji časovou," shrnuje to lapidárně Jaroslav Rudiš, který patří k těm úspěšnějším.
Ale i mnozí nakladatelé či knihkupci považují krizi za společenské zaklínadlo a to hromadné "rozprostřené zoufání" podle nich už samo přispívá k tomu, že se méně nakupuje. A tak o krizi na českém trhu nemluví dokonce ani ti, kteří zrovna prožívají náročnější období.
Jako třeba knihkupkyně Mária Olšanská. Má knihkupectví v Příbrami a Hořovicích a připouští, že bylo i líp. Tržby jdou dolů od loňského roku, pokles se pohybuje kolem deseti procent. Jedním dechem však dodává, že si nestěžuje: za snížené prodeje možná nemůže ani tak krize, jako spíš konkurence v okolí.
Jejímu obchodu na příbramské pěší zóně, který funguje skoro dvacet let, život čím dál víc komplikují blízká nákupní střediska a nová knihkupectví. "Trochu jsem se zhrozila, když jsem viděla vánoční leták Lidlu, který nabízel i knížky," říká.
Slabší rok měli i ve známém brněnském knihkupectví Barvič a Novotný, podle Karolíny Brožové tam dosáhl pokles deseti procent, možná i víc: "Zákazníci jsou opatrnější, pídí se po slevách. Výrazně méně se prodávají nákladnější tituly."
Majitelka jihlavského knihkupectví Jitka Křivánková zase doufá v brzký příchod jara, dlouhá zima podle ní čtenáře deptá. Naštěstí pro knihkupce přišla únorová záchrana – nový thriller Dana Browna Ztracený symbol mizí z pultů knihkupectví až nečekaně rychle. Nakladatelství Argo, které Brownovu knihu vydalo před dvěma týdny v rekordním stotisícovém nákladu, může být spokojené.
Loňský rok se jim vydařil ještě lépe než ten předchozí, hned několik jejich titulů se stalo bestsellery. Ředitel Milan Gelnar si však uvědomuje, jak křehký je to úspěch. "Měli jsme štěstí na atraktivní tituly a dobře jsme je načasovali. Což se nám v letošním roce už nemusí povést. Zakládáme si na dotiscích, a pokud by knihkupci přestali odebírat starší tituly, hodně by nám to ztížilo situaci."
Neviditelné knihy
Co však jednomu prospívá, druhému škodí. Menší, nezávislí nakladatelé si stěžují, že se jejich knihy prosazují za výlohami stále obtížněji. "Všude se píše jen o Danu Brownovi, jako by další knížky neexistovaly. V některých případech začíná být docela ´umění´ protlačit se skrz literární mainstream ke koncovému zákazníkovi. A vůbec to nesouvisí s kvalitou knih. Spousta zajímavých titulů je až dokonale neviditelných," uvádí majitel nakladatelství Labyrint Joachim Dvořák.
Ani on nechce o krizi mluvit, i když menší čtenářský zájem pociťuje. A snad to byl nakonec jen potměšilý žertík osudu, když distribuce Kosmas přivezla do jednoho z knihkupectví místo knih Labyrintu balení cukrů s potiskem Dana Browna.
O zajímavé příklady na knižním trhu nouze není. Horší je to však s celkovým pohledem, statistikami, souhrnnými čísly. Znalec knižního trhu Jaroslav Císař jen hořce konstatuje, že i dvacet let po sametové revoluci to trochu připomíná džungli: staré informace se překrývají s novými, jen těžko se dají srovnávat jednotlivá období, pracuje se s odhady.
Na rozdíl třeba od Německa či Rakouska, kde se informace o celkovém obratu trhu či prodejnosti jednotlivých titulů dají zjistit celkem snadno. Tamější výsledky vcelku potvrzují i české zkušenosti, totiž že krize na knížky zatím nedopadá nijak dramaticky. Některé podniky dokonce hlásí lehký nárůst, sériové krachy, které postihly Československo počátkem třicátých let minulého století, se zatím nekonají.
Zánik i zmrtvýchvstání
V Česku se lehce snížil počet nových knih ročně (roku 2009 tu vyšlo 17 598 novinek, zhruba o tisíc méně než v roce 2008), ale stále patříme v tomto ohledu mezi velmi produktivní státy. Což se dá vysvětlit i tak, že nakladatelé vydávají více titulů v nižších nákladech a doufají, že některý z nich se přece jen "chytne".
Kromě toho roste počet překladových knih na úkor původní české prózy, stále vede s velkým náskokem angličtina, výrazněji loni posílila například slovenština, ruština. Podle vlastního průzkumu koncernu Albatros si loňský zdejší trh vedl z pohledu maloobchodních tržeb o deset až patnáct procent hůře než předloni, s největším poklesem se potýkali hlavně menší knihkupci v regionech.
Někteří z nich dokonce ukončili činnost, mimo jiné v Jihlavě, Mostu, Chomutově, Ústí nad Labem. Stanislav Kadlec zavřel knihkupectví ve Františkových Lázních už na sklonku roku 2008, po pětadvaceti letech existence. "Odhodlával jsem se k tomu delší dobu. Nyní vím, že jsem udělal správný krok," uvádí Kadlec.
Ale nastala i "zmrtvýchvstání". Navzdory ohlašovanému konci stále funguje Dům knihy na Václavském náměstí nebo pražské nakladatelství Baset, které na letošek dokonce připravuje nákladnou knihu o Tatrách.
Co však přinese letošní rok? Od něj nikdo moc dobrého nečeká, spíše snad jen výraznější pokles v prodejích. Někteří se však více než krize obávají nástupu digitálních knih, které se nakonec můžou šířit načerno internetem podobně jako filmy nebo hudební hity. "Očekáváme, že krize nás bohužel bude ještě tak dva roky držet, a je možné, že přinese změny zcela zásadní. Možná někteří nakladatelé zaniknou nebo se budou na náročnější projekty spojovat," uvažuje Antonín Kočí z nakladatelství Mladá fronta.
Ani jedno však nemusí znamenat konec čtenářství. Alespoň se tak utěšuje Mária Olšanská: "Nechce se mi věřit, že by lidé vydrželi bez krásných knížek. To bychom byli úplně blbý národ, kdybychom přestali číst."
AnketaNakladatelé odpovídají: Postihla vás krize? Antonín Kočí (Mladá fronta) |
