Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nejlepší český komiks nakreslil Kája Saudek, určili odborníci

  14:34
Nejlepším českým komiksem historie byl zvolen příběh Káji Saudka Muriel a andělé. „Skvěle mixuje dobrodružství, romanci a humor,“ zní verdikt poroty.

Z komiksu Muriel a andělé | foto: Repro Kája Saudek: Muriel a andělé, archiv Tomáše Prokůpka

Rychlé šípy? Čtyřlístek? Alois Nebel? Nikoli! Podle šedesátičlenné poroty složené z publicistů, tvůrců i sběratelů komiksu se nejlepším českým komiksem stal příběh Muriel a andělé. Jeho autory jsou Kája Saudek a Miloš Macourek, příběh vytvořili už v roce 1969, ale v září před 40 lety už nesměl vyjít. Ovlivněni ideály hippies totiž Saudek s Macourkem stvořili planetu šťastných lidí, na níž pravda a láska zvítězila nad lží a nenávistí, a to tenkrát – zkrátka neprošlo.

Ukázka z příběhu Muriel a andělé se v roce 1969 objevila v Mladém světě (číslo o komiksu připravil Rudolf Křesťan, ostatně autor libreta k jednomu ze Saudkových předešlých komiksů o Pepíkovi Hipíkovi), straničtí hlídací psi z toho byli v šoku a okamžitě zakázali, aby komiks Muriel a andělé v nakladatelství Mladá fronta vyšel.

Z komiksu Muriel a andělé

Až v roce 1991 album vydalo nakladatelství Comet. Protože Saudek neměl originální obálku, nakreslil po 22 letech novou, která úplně nesouzní s komiksem uvnitř a pouze se nese v duchu 60. let. Je na ní vyobrazený záporný hrdina generál Xeron. Toho Saudek kreslil podle svého bratra fotografa Jana Saudka.

Saudkovo místo v dějinách českého komiksu je však ještě zásadnější – v anketě, kterou vyhlásil komiksový magazín Komiksárium, se na třetím místě umístil i jeho slavný Lips Tulian. A jen pro pořádek: druhé byly Rychlé šípy, Čtyřlístek skončil až desátý.

Pimprlový epos

Pod názvem Komiks je pimprlový epos napsal v roce 1969 Rudolf Křesťan o Kájovi Saudkovi, že se mu komiks stal "právě takovým výrazovým prostředkem, jako někomu jinému zpěv či bigbeatová kytara". A Saudek tenkrát ve svých vzpomínkách uvedl: "Od roku 1949 do roku 1965 jsem si kreslil jen pro sebe a taky pro učitele ve škole, co mi to zabavovali." Pak na Barrandově dělal dekoratéra a krátce nato namaloval titulky a komiks pro film Kdo chce zabít Jessii?

Hlavní roli v komedii Václava Vorlíčka ztvárnila Olga Schoberová, a právě ona, ostatně někdejší Saudkova snoubenka, se stala předobrazem lepé Muriel. Zatímco ve filmu vynalezla antigravitační rukavici, jako Muriel cestuje v létajícím stroji do desátého tisíciletí.

Z komiksu Muriel a andělé

Po Muriel přišel komiks Superdívka a pak první Saudkův průlom do zahraničí: v německém časopise Quo Vadimus vyšel jeho komiks Stylterella. Zlatý věk Saudkovy tvorby uzavírá komiks k filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku! z roku 1971.

"Na obřím plátně se míhaly Saudkovy úchvatné komiksové kresby zcela svobodně, až by se nezasvěcenému divákovi mohlo zdát, že představují přirozený odraz bohaté škály domácí časopisecké produkce. Ve skutečnosti to šlo s časopisy – ať už pro dospělé, děti nebo mládež – po roce 1969 z kopce. Periodika se rušila beze slůvka vysvětlení, ta přeživší měnila názvy, koncepci a po čistkách i redakční rady, odpočinutá cenzura měla plné ruce práce a úvodníky pokrytecky ujišťovaly, že vše bude zase dobré. Ale jestli bylo někomu jasné, že ho nic dobrého nečeká, byl to právě Kája Saudek," píšou o počátku 70. let komiksoví publicisté Tomáš Prokůpek a Vladimír Tučapský ve třetím čísle časopisu AARGH!

Komiks není umění. Komiks je komiks

Tři roky po filmu Čtyři vraždy stačí, drahoušku! přišel Saudek s Lipsem Tulianem, náčelníkem zbojníků. Po jedenapadesáti pokračováních byl Lips Tulian, který vycházel opět v Mladém světě, zakázán. Dva sešity vyšly v 80. letech a v 90. letech se Lips Tulian krátce objevil na stránkách Mladého hlasatele.

Celkem je Saudek autorem tisíců stran komiksu. Znalec jeho díla Pavel Nosek sestavil v roce 1995 katalog jeho komiksů – počítal jen ty, které skutečně vyšly tiskem, u seriálů čísloval jen jednotlivé celky, nikoli počet pokračování. I tak došel k úctyhodným sedmdesáti dílům. Když Saudek nemohl v 80. letech kreslit příběhy, ztvárnil alespoň instruktážní plakát k poskytování první pomoci, který vydal jeden pražský okresní ústav národního zdraví – tak moc "svůj" komiks miloval.

"Komiks je vlastně pimprlový epos, ovšem musí mít dobré libreto, totiž scénář může být klidně hloupý, ale nesmí mít dějové kazy, musí se držet žánru, třeba jako reklama, která může být také hloupá a krásná zároveň. Komiks není umění, komiks je komiks," říkal.

Z komiksu Muriel a andělé

Po revoluci pak došlo k něčemu, čemu dnes už nakladatelé ani knihkupci nechtějí věřit – první sešit nazvaný 3x Kája Saudek vyšel v nákladu dvě stě tisíc výtisků. Prodaly se všechny. V současnosti je možné sehnat Saudkovo dílo hlavně na internetových aukcích a v antikvariátech. Muriel a andělé z roku 1991 se prodává i za tři tisíce, plakát k filmu Kdo chce zabít Jessii? byl letos v červenci vydražen za jedenáct set korun.

Osud autora nejlepšího českého komiksu a vlastně jediného českého komiksového autora, jehož pověst přesáhla hranice, je smutný – už tři roky leží v kómatu v motolské nemocnici. Osud jeho díla též – od svého vrcholu na přelomu 60. a 70. let bylo plné kompromisů.

Přesto Kája Saudek ovlivnil mnoho dalších tvůrců, z těch nejznámějších Štěpána Mareše a jeho Zeleného Raoula. A je po něm také pojmenována cena, kterou každoročně nejlepším komiksovým tvůrcům udělují pořadatelé festivalu Komiksfest!. A jedno optimistické tajemství pro Saudkovy milovníky závěrem – do Vánoc by mělo vyjít album Muriel a oranžová smrt.

První desítka

Nejlepší komiksy podle magazínu Komiksárium

1. Muriel a andělé
Miloš Macourek, Kája Saudek;
1967–1969
2. Rychlé šípy
Jaroslav Foglar, Jan Fischer,
Marko Čermák a další;
1938–1989
3. Lips Tulian
Jaroslav Weigel, Kája Saudek;
1972–1985
4. Voleman
Jiří Grus; 2007
5. Arnal a dva dračí zuby
Ondřej Neff, Kája Saudek;
1988
6. Velké putování Vlase a Brady
František Skála; 1989
7. Nitro těžkne glycerínem
Štěpán Kopřiva, Jiří Grus;
2006
8. Příhody malého boha
Vlastislav Toman, František
Kobík; 1973–1974
9. Vzpoura Mozků
Václav Šorel, František Kobík;
1977–1979
10. Čtyřlístek
Jaroslav Němeček,
Ljuba Štíplová a další;
od 1969





mobilní verze
© Copyright 1999–2014 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.