Obraz, který nese název Madona s dítětem a s muzicírujícími anděly, vznikl v letech 1606-1608 a jeho autorem je holandský malíř Dirck de Quade van Ravesteyn. Toho si na svůj dvůr v Praze pozval císař Rudolf II.
"Když profesor dějin umění z univerzity v americkém Princetonu Thomas DaCosta Kaufmann připravoval svou známou knihu The School of Prague, která vyšla v roce 1988, zahrnul do ní i tento rozměrný obraz Madony. Dílo tohoto předního světového znalce rudolfínského umění zaujalo, musel však zároveň konstatovat, že je nezvěstné," vysvětluje kurátorka výstavy Olga Kotková.
Albrecht Dürer, Růžencová slavnost
Plátno se však nakonec objevilo na zahraničním uměleckém trhu, současný majitel si jej vyhlédl v zámoří. Koncem letošního ledna se Madona vydražila v newyorském aukčním domě Christie's za 86 500 dolarů, tedy asi 1,6 milionu korun. "Velkoryse nabídl jeho zápůjčku do Národní galerie v Praze, aby dílo vrcholného období slavné rudolfínské éry vidělo co nejvíce lidí," dodává Kotková. Díky této zápůjčce se tak obraz vrací do Prahy, tedy na místo, kde před více než čtyřmi sty lety vznikl.
Srovnání mistrů své doby
Plátno bude ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí vystavené až do září 2014. Místo nebylo vybráno náhodou. Madona tak může být v bezprostřední blízkosti Dürerovy Růžencové slavnosti z roku 1506. Oba obrazy totiž spojuje právě osoba Rudolfa II. "Růžencovou slavnost nechal dovézt, respektive donést do Prahy císař Rudolf II. v roce 1606. Její dobrodružná cesta přes Alpy patří k oblíbeným historkám nejrůznějších uměleckých pojednání," říká kurátorka.
Dirck de Quade van Ravesteyn žil v Praze od roku 1589 až do své smrti v roce 1619. Vedle řady výhod, jichž se malířům pracujícím u Rudolfova pražského dvora dostávalo, měli umělci i další privilegium - mohli navštěvovat císařské sbírky, kam se obyčejní smrtelníci vůbec nedostali. Van Ravesteyn si kromě jiných dobře prohlédl právě Růžencovou slavnost Albrechta Dürera a pro svůj obraz Madona s dítětem a s muzicírujícími anděly si "vypůjčil" motiv anděla s loutnou, jejž Dürer umístil symetricky ve středu kompozice dole.
"Kromě srovnání obou děl výstava také připomíná mimořádnou osobnost císaře Rudolfa II. jako sběratele a mecenáše umění evropského významu," připomíná kurátorka Kotková. Další díla slavné rudolfínské éry od Hanse von Aachen, Bartholomea Sprangera a jiných jsou vystavená v nedalekém Schwarzenberském paláci. Do tří prostor Národní galerie na Hradčanském náměstí (Schwarzenberského, Šternberského a Salmovského paláce) sdružených pod názvem TriaNGl navíc platí výhodné jednotné vstupné 200 korun. Děti do 15 let, studenti a senioři zaplatí pouze stovku, rodinné vstupné činí 300 korun.
