“V každé epoše žijí lidé, kteří tančí takzvané dobové tance, vědí, co je zapotřebí, jak se chovat, koho volit... A v každé epoše, ať již je to rok 2000, nebo 1429, žijí také lidé, kteří vědí, jak se tančit má a přesto tancují své vlastní tance. Někdy změní historii, někdy skončí na popravišti. Takový byl Ježíš Kristus, takový byl Don Quijote, taková žena byla i Johanka,” popsal hrdinku a vlastně i myšlenku nového českého muzikálu Johanka z Arku jeho režisér, Slovák Jozef Bednárik.
Na hlavní hrdinku má každý z nich svůj vlastní pohled. Tvůrce scénáře Jiřího Hubače na Johančiným příběhu zaujala jeho iracionalita, z pasačky se stane velitelka královských vojsk. Nadpřirozeno ve scénáři nepopírá, naopak, ještě jej posilnil - Johanka slyší hlasy, zjevují se duchové... ”Hledal jsem, co se skrývá za historickou legendou, co je pravda a co polopravda. Za vším jsem viděl normální ženskou, která nenáviděla a milovala.” Toto přesvědčení vedlo Hubače k přídavku, o kterém se legenda nezmiňuje - vložil do příběhu lásku mezi Johankou a velitelem jejích vojsk kapitánem Le Hirem. Pannu Orleánskou tím jaksi polidštil.
Ani pro představitelku titulní role Lucii Bílou nepředstavuje její hrdinka něco nadpozemské: ”Pro mne v Johance zas až tolik svatosti není. Myslím si, že Bůh pomůže jen tomu, kdo si napřed pomůže sám,” řekla.
Režisér Bednárik obdivuje důslednost, s jakou se z obyčejné vesnické dívky stala zachránkyně Francie. Podle něj je právě nedostatek této vlastnosti důvodem, proč je postava Johanky Čechům a Slovákům vzdálená.
Příběh Panny Orleánské byl již zpracován nespočetně mnohokrát. Čajkovskij na motivy legendy napsal operu, od vzniku kinematografie již bylo natočeno asi šestadvacet snímků, němým filmem počínaje. Naposledy se Johanka z Arku do povědomí diváků zapsala Bessonovým historickým velkofilmem.
Udělat z příběhu muzikál napadlo Jiřího Hubače, když jej Lucie Bílá požádala, aby pro ni napsal roli. Tenkrát ještě nemohl tušit, že se v době realizace s Johankami roztrhne pytel. Scénáristu konjunktura Johanek z Arku nijak nezklamala, naopak, spatřuje v ní samé výhody: ”Mnoho diváků Bessonova zpracování nepochopilo historické souvislosti. Ku nám chodí lidé již poučeni, ze zvědavosti, jak se to povedl muzikál. Čím víc se téma Johanky omílá, tím lépe pro nás,” říká.
Předělat historickou problematiku na muzikál se ukázalo jako nesmírně těžký oříšek. ”Nikdo z nás zpočátku Kratochvílovi, Markovi a Hubačovi nebyl vděčen za to, co si na nás vymysleli . Příběh Johanky z Arku je skvělý podklad pro konverzační drama, jako ho zpracoval například J.B. Shaw, ale jako muzikál...,” bědoval režisér. Dobývání Orleánů se muselo vtěsnat na jeviště velké pětkrát pět metrů a texty i hudba vymyslet tak, aby zpívání na bojišti nepůsobilo směšně. Zoufala si i textařka Gabriela Osvaldová: ”V polovině jsem měla pocit, že jsem již každé české slovo zrýmovala dvakrát, a že už nic nové nevymyslím. Skutečně mi spadl kámen ze srdce, když jsem s tím byla hotova,” přiznává.
Pro jednodušší pochopení souvislostí, zachování faktografičnosti a na dokreslení situace použili tvůrci muzikálu videoprojekci. Na displejích se jednak objevují vysvětlující texty k historii příběhu, jednak ilustrační záběry, které mají odstranit omezenost jevištního prostoru.
”Johanka, to nebyla jen smrt v plamenech, to byla také zrada lidí, kterým dosud věřila. Je to příběh o potřebě přátelství, zodpovědnosti a spolupatřičnosti. O lidech, kteří hoří, protože my jsme nevšímaví i k lidem, kteří žijí kolem hrdinů. Nestydíme se, že je to pohádka, že je to tak trochu kýč,” okomentoval Jozef Bednárik nový český muzikál.
Premiéra muzikálu se koná v pátek 31. března a v sobotu 1. března v osmnáct hodin v divadle Ta Fantastika. Třicet tisíc vstupenek, které jsou již teď prodané, svědčí o tom, že o něj na české scéně bude zaručeně zájem.
| |||
|
|
 Je rozhodnuto. Johanka dostala koně, zbraň a mužské šaty. |
 Johanka přesvědčuje krále, aby ji svěřil velení nad svou armádou. Karel VII. je zásahem boží moci polekán. |
 Záběr z generálky muzikálu Johanka z Arku: Slabošský Karel VII. věnoval všechen svůj čas zábavě a na blaho Francie nevzpomněl |
 Ani Johanka, ani kapitán Le Hire neví, co si počít s citem, který mezi nimi vznikl |
 Proč jí dal Bůh tělo ženy, když to má být světice, hořekoval kapitán Le Hire |
 Textařka Johanky z Arku Gabriela Osvaldová |
 Autor scénáře Jiří Hubač |
 Bára Basiková alternuje s Lucií Bílou postavu Johanky |
 Kamil Střihavka- kapitán Le Hire ještě předtím, co na scéně poznal Johanku |
 Vedle Odřeje Soukupa sedí režisér Jozef Benárik. Pri zkouškách prý najednou řechtal jako kůň, štěkal jako pes, tančil, zpíval, hrál všechny postavy současně, šíleně urážel všechny zúčastněnné a zvládal ještě mnoho dalších činností |
 Johanka poprvé slyší své hlasy |
 Johanka se dlouho bránila volání hlasů: "Umím se pomodlit, neumím zabíjet, copak jsem generál..." |
 Johanka rozhodla o svém osudu v okamihu, kdy na sebe vzala brnění |
