RECENZE: Zlatá šedesátá Mužům v černém 3 svědčí, kazí je cituplné finále

Třetí díl snímku, v němž opět hrají Will Smith a Tommy Lee Jones, se vrací v čase. A mile překvapí humorem i uvolněnou poetikou.

Od třetích dílů se zpravidla nečekají zázraky – pak může člověk zažít nikoli snad stav závrati, ale docela milé překvapení. Rozumný divák si Muže v černém 3 dopřeje v klasickém formátu s titulky. Trojrozměrnou verzi provází dabing, přičemž 3D se plně uplatní beztak jen v pár okamžicích v čele s pádem z mrakodrapu. Na druhé straně české znění s již zažitými hlasy dopadlo slušně.

Muži v černém 3

65 %

USA, 104 min.

režie Barry Sonnenfeld,

hrají Will Smith, Tommy Lee Jones, Alice Eve, Emma Thompsonová

Streamovací služby: HBO Max (CZ zvuk, titulky)

Kinobox: 74 %

IMDb: 6.8

Ale příjemnou oddechovou podívanou činí z další sci-fi komedie o tajných agentech a mimozemšťanech zejména dvě věci: skok do éry 60. let a herec Josh Brolin. Tradiční parťáky sice opět hrají Will Smith a Tommy Lee Jones, jenže aby první zachránil druhého před mstou vesmírného padoucha, musí se vrátit v čase do klíčové chvíle roku 1969 – a v té přebírá Jonesovu roli právě Brolin.

Jestli se příběh z roku 1997 mohl zdát už lehce starosvětský, právě posun do minulosti mu prospěl. "Trojka" rozhodně převyšuje "dvojku" a blíží se k původní uvolněné poetice, v níž každodenní rutina tandemu baví víc než třeskuté akce a jejich kousavé žerty jiskří nad všechny oslnivé výbuchy.

Warhol se sebevrahy

Recenze 2 dílu

Recenzi filmu Muži v černém 2 (40%) najdete ZDE

Třetí díl prostě ctí styl počínaje lákavým dortem s příšerkami v jeho útrobách; drží si vysokou trikovou úroveň včetně invaze v podobě medúz nebo měsíčního vězení; a především si hlídá humor založený na profesně věcném přijímání bizarních absurdit. Stačí drobnost, třeba oslovení "Dámy, pánové a ostatní formy života" na setkání, kde Jonesův hrdina pronese neskutečnou smuteční řeč. Jeho tichá zasmušilost se Smithovou vlezlou živostí spolehlivě kontrastuje, ať jde o práci, soukromí nebo kouzelný rasismus.

Nejvíc se však plátno rozsvítí přesunem do léta 1969. Pokud Hollywood něco umí, pak je to retro: pečlivé, důsledné, hravé a náladotvorné od prvních tónů dobové písně po kostýmy hospodyněk u televizorů. S milimetrovou přesností sem zapadne Brolin, jenž by od hodiny mohl převzít hereckou štafetu Jamese Bonda. A což teprve Andy Warhol se svou výstřední družinou – vrcholný vtip filmu, nebo průpovídka kosmonautů při startu Apolla 11 na Měsíc!

Potěší i mikrodetaily jako sebevrazi z Wall Streetu, třebaže z nich občas zavane přílišná snadnost metody, neboť na půdorysu cestování časem je možné prakticky všechno. A bohužel si ani tak zdravě uštěpačný filmař jako Barry Sonnenfeld neodpustí cituplné finále, za něž letí z hodnotící známky pět procent dolů.