Beethoven a Mozart mají pozitivní účinky při depresích, úzkostech i onemocněních krevního oběhu. Klasická hudba má obzvlášť blahodárné účinky při mnoha duševních i tělesných neduzích.
Ale to zdaleka není všechno. Navíc zlepšuje schopnost soustředění, povzbuzuje kreativitu a činorodost, posiluje paměť a pozitivně ovlivňuje imunitní systém. U některých osob pomáhá při mírnění bolestí, stresu a poruch spánku.
W. A. Mozart - Malá noční hudba (Allegro)
Pro různé lidi jsou však vhodné odlišné hudební žánry. "Zajisté existují lidé, které nervuje, stresuje nebo přetěžuje, když musí poslouchat orchestr," potvrzuje kardiolog Hans Joachim Trappe z Bochumské porúrské univerzity. Pro takové připadá v úvahu například pop a rock.
Recept
|
Žádný léčivý účinek naopak nevidí u heavy metalu a techna. "V jednotlivých případech mohou pomoci při odbourávání agresí, při vstřebávání zlosti, zklamání a frustrací, zároveň ale zvyšují srdeční frekvenci a krevní tlak," upozorňuje odborník. Známy jsou také případy náhlých úmrtí způsobených narušením srdečního rytmu na techno akcích. Příznačné je, že při heavy metalu a technu hůře rostou i rostliny, nebo dokonce hynou, jsou-li trvale vystaveny tvrdé muzice. K terapii prý nejsou vhodné ani německé šlágry.
Wolfgang Amadeus Mozart mírní depresi, Rammstein ji podle vědců spíše vyvolají.
K terapii bývá jen málokdy nasazován jazz, protože údajně klade velké nároky na intelekt a při poslechu vyžaduje zvláštní koncentraci. Obecně platí, že pro muzikoterapii je jednoznačně vhodnější instrumentální hudba, protože zpěv rovněž může vyvolat stres.
Nebezpečné jsou však také opusy s mnoha náhlými změnami rytmu a hlasitosti. "Něco nepředvídatelného, překvapivého v mozku automaticky vyvolává pozornost a na krátkou chvíli nás uvádí do stavu poplachové pohotovosti," konstatuje profesor.
