Skupina dnešních sedmdesátníků, která na přelomu šedesátých a sedmdesátých let změnila televizní zábavu, si před sebe dala sebevražedný cíl. Důstojně v nové show „Monty Python živě (převážně)“ navázat na pětatřicet let starý humor, který se dávno stal kultem, je totiž jasně nemožné.
Pythoni proto zcela logicky divákům v londýnské O2 Areně nabídli spíše než novou porci humoru mix toho nejlepšího, co kdy v šestici vytvořili. Vyšla z toho vyumělkovaná show, kde slavné songy s bizarními texty doprovází pompézní choreografie a hrané skeče se střídají s originálními záběry z původního Létajícího cirkusu. Takové Best of Monty Python přetvořené v oživlý monstrózní kabaret.
Každý díl původního seriálu měl třicet minut, tříhodinová živá show je proto místy poněkud dlouhá. Divákovi se tak na mysl mezi inkontinentním během a filozofickým fotbalovým zápasem stihne vkrást myšlenka, co by asi tak Pythoni sedmdesátých let říkali, kdyby dnes viděli sami sebe.
Svaté spermie a narážka na Putina
Poslední desáté představení přenášené do 1 500 kin po celém světě ale hlavně ukázalo, že se staří páni prostě jen přišli pobavit. I když jsou (anti)pointy jejich příběhů notoricky známé a některé vtipy lehce vyčpělé, divák se při pohledu na Johna Cleeseho, kterému jako inspektorovi nad nechutnými cukrovinkami spontánně cukají koutky, smíchu neubrání.
Další možnostPodle ředitele společnosti Aerofilms Iva Anderleho kina pro velký zájem přidají další promítání. Pythonovské poslední sbohem tak budou moci vidět i ti, na které se nedělní vstupenky nedostaly. Pražské biografy Světozor, Aero a Oko představení zopakují v polovině srpna. Lístek stojí 250 korun. Zdroj: ČTK |
Pak vlastně ani tolik nevadí, že píseň o svatých spermiích trochu ubila přehnaná výprava, že se ministerstvo švihlé chůze hodně odbude a že jediným opravdu novým vtipným momentem je hodně přímočará narážka na Putina.
"Doufám, že nám to přinese hodně peněz, že budu moct splatit svoji hypotéku," tvrdil loni Terry Jones. Ve stejném duchu skupina přemluvila Micka Jaggera, aby je v upoutávce na přímý přenos označil za vrásčité muže, co prostě jen chtějí z lidí vytáhnout pár babek. Pythoni se naoko kasají, nemohou přece jen tak přiznat, že zestárli a prostě dostali chuť zavzpomínat na své nejlepší časy.
Tak si s Ericem Idlem na závěr zazpívejte hymnickou Always Look on the Bright Side of Life, zamáčkněte slzu a „odprejskněte“. Španělskou inkvizici tady přece nikdo nečeká...
