Většina posluchačů bere Mekyho Žbirku jako muzikanta a písničkáře, kterému učarovali a život definovali The Beatles. Jeho staronový hit dokazuje, že to není úplná pravda.
Zatímco loni trávil čas nahráváním ve slavných studiích Abbey Road a oslavami šedesátin, v Praze se mladý producent Ollie Torr a Žbirkův syn David z kapely Up Against It! začali vrtat v méně známé části Žbirkovy tvorby z období osmdesátých let. Nadchla je hlavně písnička Slávou opitý, kterou Žbirka v roce 1986 nahrál na závěr své desky Chlapec z ulice. Nikdo nepočítal, že z ní někdy bude hit. Současný remix, jenž měl symbolicky premiéru v SuperStar, už však nasadila slovenská rádia a vzbuzuje nadšení.
Písnička překvapí dobovou atmosférou, působí jako perfektní retro a k tomu má finále v dubstepovém duchu.
"Věci, které jsme s Lacem Lučeničem dělali v osmdesátých letech, nejsou tak známé. Je to odvrácená tvář mojí tvorby," vzpomíná na tu dobu Žbirka.
22. října 2012 |
Jeho posluchači tehdy nadšení pro novovlnné kapely jako Heaven 17, Human League nebo Depeche Mode příliš nesdíleli. "Mně a Lacovi Lučeničovi říkali: Co jste to udělali? Proč je tam automatický bubeník? A co ten zvuk?" vzpomíná Žbirka, který tehdy v rámci změny jedinkrát za svou kariéru odložil dokonce i své brýle a nasadil čočky. I to mu nemohli mnozí fanoušci odpustit.
Za vše můžou vzpomínky
Až po letech zní najednou píseň Slávou opitý aktuálně. Všechno začalo vydáním kompletního boxu se všemi Žbirkovými nahrávkami, který dostal k loňským šedesátinám a který začali mladí hudebníci náruživě poslouchat.
Za remixem stojí člen kapely Up Against It! Oliver Torr, který je na fotce uprostřed.
"V té krabici je spousta skladeb, jichž mi bylo vždycky líto, ale nechtěl jsem je lidem nutit. Oni je začali nečekaně vytahovat. A já jsem vděčný, že se díky nim někdo dozví, že jsme dělali i něco jiného," říká spokojeně Žbirka.
Na výsledku se podepsaly i dobové nástroje. "Slyšel jsem Ollieho s Davidem, jak se spolu baví o klávesách DX7 jako o hrozné raritě. Tak jim říkám: ale ty já mám na chatě. Koukali na mě jak na blázna a musel jsem pro ně hned jet." Když v nástroji našli i všechny původní zvuky, které Lučenič v osmdesátých letech pro Žbirkova "elektropopová" alba vytvořil, bylo rozhodnuto. Slávou opitý nebude poslední z oprášených písní z dob, kdy Žbirka nebyl "beatlesák".
