RECENZE: Ryby je možné potkat v kapse u kabátu a líhnou se v pračce

Spisovatel Michal Šanda v knize Oskarovy rybářské trofeje vzdává hold rybaření i meditaci u vody.

Michal Šanda | foto: archiv Michala Šandy

Oskar je kluk, skoro chlap, ale úplně ještě ne. Miluje rybaření. Jenže ho uprostřed parných letních dní postihne angína a k řece se nejde. Zato řeka jde k němu. Vychází báječná útlá knížka Michala Šandy Oskarovy rybářské trofeje.

Možná je to horečkou, možná intenzitou chlapeckého smutku, že musel Oskar oželet oprubování pod potopenou vrbou, ale najednou lze chytat ryby i doma v bytě. Čtenář neví, co je oprubování – a tady se to dozví. A mnohem víc, Šanda totiž knihu pojal jako svého druhu encyklopedii o rybaření.

Souběžně však jde o kouzelně poetický příběh, v němž se chytají oukleje v kapse kabátu, kapři skrze sešívačku v kalendáři a cejni na houpačku (to je styl rybaření, jako to oprubování) v cibulákovém servisu.

Oskarovy rybářské trofeje

85 %

Michal Šanda

Novela bohemica 2014

Líni se tu líhnou v pračce, jen je třeba ji před ždímáním zastavit – stejně jsou však tyhle ryby po motolici v bubnu tak zmatené, že žížalí návnadu vyrobenou z gumičky z ponožky úplně míjejí. Do toho Šanda zamíchal jednu náctiletou lásku, lehkou rodičovskou disharmonii a změnu životních priorit puberťáka, takže vzniklo něco jako encyklopedická novela. Ilustroval ji Jan Dungel, taky hodně dobře.

Michal Šanda o sobě tvrdí, že sice většinu svého času tráví u řeky, ale ryby, co chytne, pouští nazpátek do vody. Čtenář si to umí živě představit: nejde o úlovek, o jeho délku a macatost, o rekordy a vlastně ani o večeři.

Jde o poetiku. Šanda nadřazuje romantiku říční zátočiny závodům v rybaření. Ta atmosféra se člověka letmo dotkne v krajině, když vykročí mimo všednodenní a známé, když odmítne ubíjející civilizační dostihy a usedne s prutem do klidu, tišiny.

Při meditaci je jedno, zda se osvícení skrývá v ševelícím lupení a zurčícím splavu, nebo zda člověka popadne doma u psacího stolu při pouhé vzpomínce na tu radost. Se Šandovou imaginací se ostatně dá rybařit kdekoli, i na Sahaře. V závěru rybářské osvěty se příběh láme v deník první lásky a ryby poodplují stranou. Náboj té vervy, s níž Oskar rybaří, však zůstává.

Návrat k první lásce Za zmínku stojí i grafické řešení knihy, grafik nakladatelství Novela bohemica Jakub Troják si vyhrál s detaily, jako jsou soustředné kruhy kolem čísel stránek, stejné, jako se tvoří kolem splávku, když se něco dotkne háčku.

Jinými slovy: pokud máte doma někoho, kdo jen trochu trpí láskou k vodě, rybám a rybaření, tahle kniha se pod stromeček sama nabízí. Věkově se hodí pro zhruba desetileté a starší, horní hranici nemajíc: k letní vodě a k první lásce se totiž vrátí kdokoliv rád třeba i po osmdesátce.