TributeCo zaznělo Stín stíhá stín |
Koncert přenášený do kin připravila jeho žena Michaela spolu s Horáčkovým přítelem a kolegou Filipem Sirotkem. Z plejády hostů, k nimž se v publiku připojil i skladatel Petr Hapka, výrazně a v pozitivním slova smyslu "trčel" Vojtěch Dyk a především Jana Kirschner. Ta na koncert, uváděný i ve středu, přiletěla z Londýna.
Jakkoli si ovšem Horáček chválil účast Michaela Kocába či Richarda Müllera, jejich výkony diváci v kině potleskem neodměnili. Ten nad popcornem zazněl zřídka a velmi zdrženlivě. Naopak v Opeře bylo publikum nadšené, v závěru i aplaudovalo ve stoje.
Dojatý Horáček pak polibkem poděkoval své ženě přímo v lóži, produkci i všem účinkujícím osobně pak na pódiu. V závěrečné písni Baroko zpíval vlastní text se slzami v očích.
Chyby by se jistě našly. Všiml si i jich i sám oslavenec, jak přiznal na kameru o přestávce, ale všichni víme, co se říká o darovaném koni. Ta zásadní by ale zaznít měla. Podobný koncert, jakkoli ušlechtilá je jeho myšlenka, se zatím v této podobě do kina nehodí. Možná v televizi, u níž by se lidé sešli v předvánočním čase a u láhve vína by mlsali cukroví. Budiž. Tak se tomu mimochodem stane, ČT nabídne záznam o svátcích.
Pocta výjimečným textů totiž nejlépe vyzní právě v divadelním prostředí z bezprostřední blízkosti, v kruhu pár přátel, a může jich být i tisíc. Do kina se z kouzla ale dostane sotva pětina.
