Města na planině jsou dalším důkazem výjimečnosti Cormaka McCarthyho

Když nakladatelství Argo vydalo v 90. letech Cormaku McCarthymu první dva díly Hraniční trilogie, bylo jméno autora v českém literárním prostředí známé relativně úzkému kruhu čtenářů. Dvanáct let poté, co vyšla Hranice, je vše jinak.

Cormac McCarthy | foto: AP/Derek Shapton

V češtině je v současnosti k dispozici sedm McCarthyho románů včetně bestsellerů Tahle země není pro starý a Cesta. Přeloženo bylo i zásadní McCarthyho dílo Krvavý poledník.

Melancholie a nenaplněná láska

Čím si McCarthy získal tolik příznivců? Odpověď nabízí zběžný pohled na dva jeho nejnovější romány. Tahle země není pro starý je drsný příběh z mexicko-americké hranice o nekonečné krutosti, pomstě, moci peněz a absenci spravedlnosti, zatímco Cesta nabízí kontrast mezi strašlivou beznadějí země zničené globální katastrofou a hloubkou lásky otce a syna.

V obou knihách šetří autor slovy, čímž se kontrast ještě zvětšuje – síla prožitku zůstává nevyslovena a je na čtenáři, aby si peklo, jímž postavy musí projít, představil sám.

Hraniční trilogie se tomuto pesimistickému obrazu poněkud vymyká, především tím, že brutalitu a smrt zde částečně zakrývá kovbojská romantika. Hlavními postavami všech tří knih jsou John Grady Cole a Billy Parham – v prvních dvou dílech se s nimi postupně seznámíme, ve třetím se jejich cesty spojí.

Hraniční trilogie

Třemi romány, jež tvoří Hraniční trilogii (The Border Trilogy) a vyšly postupně v letech 1992, 1994 a 1998, zaznamenal Cormac McCarthy první velký komerční úspěch.

Všichni krásní koně
První román vypráví příběh šestnáctiletého Johna Gradyho Colea, který se vydává se svým kamarádem Rawlinsem do Mexika, kde chtějí pracovat jako kovbojové. Zamiluje se tam do místní dívky, ovšem ta ho odmítne. John Grady s Rawlinsem jsou zatčeni, ve vězení pobodáni, nakonec se jim však povede utéci zpět přes hranici do USA.

Hranice
Oproti prvnímu dílu je daleko méně optimistická. Jejím protagonistou je Billy Parham, jenž do Mexika zamíří se svým bratrem Boydem, který zemřel v přestřelce. Billy najde jeho hrob a vykope kosti, aby je mohl pohřbít doma. Na cestě zpět je však přepaden a zraněn; přes hranici se vrací sám, bez Boydových ostatků.

Města na planině
V třetí knize se osudy obou mladíků protnou, tón závěru trilogie je však temný: smrt tentokrát oba hrdiny zasáhne mnohem blíže a bolestněji.

Kromě nízkého věku mají tito dva kovbojové společnou i lásku ke koním. Jejich mladé životy také zásadně zformuje zkušenost zputování po Mexiku. Oba tam rychle či spíše předčasně dospějí v muže a také se poprvé setkají se smrtí blízkého člověka.

Mezi Johnem Gradym a Billym je však jeden podstatný rozdíl: zatímco první se v Mexiku osudově, takřka romeovsky zamiluje, druhý žije spíše minulostí, v níž ztratil celou svou rodinu a v Mexiku nakonec i bratra. Stručně řečeno, zatímco Všichni krásní koně jsou příběhem romantické, avšak nenaplněné lásky, Hranici vládne melancholie a pocit nenávratné ztráty minulých věcí.

Příběh Měst na planině se dá shrnout do několika vět. Billy aJohn Grady se po několika letech, která uplynula od jejich výletů do Mexika, potkávají na jedné farmě ležící na americko-mexickém pomezí.

Píše se rok 1952 avšichni tuší, že časy kovbojů, kteří se starají o obrovská stáda dobytka stejně jako jejich otcové, pomalu mizí v nenávratnu. V nadcházející době nahradí koně hospodářská technika a hranice mezi rozvinutým americkým severem a hospodářsky zaostalým mexickým jihem bude čím dál zřetelnější a neprostupnější.

Pojem hranice je pro pochopení McCarthyho románů klíčový. V jeho pojetí nejde pouze o fyzický předěl mezi dvěma státy, ale také o leckdy nejasnou linii mezi snem a realitou, mezi nadějí a zoufalstvím a v neposlední řadě také mezi životem a smrtí.

Podobný protiklad tvoří i Spojené státy a Mexiko, jež je v autorově podání zemí zaslíbenou chaosu. Teprve zde se nejlépe vyjeví charakter pravých mužů, jen tohle je území, kde pořád stojí za to bojovat za svoje ideály. Nejvýraznější protiklad však tvoří města, jimž vládne zkaženost a násilí (samotný název románu odkazuje k biblické Sodomě a Gomoře), a poušť, vznešená ve své netečnosti k lidem, kteří jí putují.

Lhostejnost ke kráse

Stejně lhostejný je ke krásám přírody, ošklivosti měst a lidí i sám autor. Ani v tomto románu se od něj nedočkáme žádných dramatických popisů lidského konání, myšlení a vnímání. McCarthy pozoruje svět kolem sebe jakoby bez osobního zaujetí a popisuje jej střízlivým, úsporným, takřka anonymním tónem, v němž zaujímají láska a smrt stejně důležité a pozoruhodné místo jako jiné, daleko přízemnější veličiny.

Přesto však jeho styl nepostrádá elegičnost a metafyzickou hloubku, a to především v samém závěru celého příběhu. Jeho pointu se prozrazovat nesluší, ačkoliv z kontextu jiných McCarthyho děl lze dovodit, že Billyho ani Johna Gradyho nečeká žádná radostná budoucnost.

Města na planině lze číst samostatně, bez znalosti obou předcházejících románů, ale čtenář se tím ochudí o úžasnou gradaci, kterou Hraniční trilogie má. Dva relativně běžné příběhy o dospívání se v závěrečném dílu symbioticky spojují v jediný celek, jehož leitmotivem je pátrání po smyslu lidského bytí a meditace nad tím, jak důležitou úlohu hraje v našich životech láska a jestli se dá život a minulost vyprávět jako pouhý příběh.

Města na planině jsou románem o dobách, jež už dávno minuly a po nichž zbyly jen obrazce amalůvky na skalách v poušti. Zároveň jsou však také příběhem o tom, že na okraji naší uspěchané civilizace lze snad stále ještě potkat ty, kteří pamatují starý drsný, ale romantický svět.

Cormac McCarthy: Města na planině
Překlad Jiří Hrubý
Argo, 296 stran, 298 Kč
Hodnocení MF DNES: 80 %