"Vedle mých nedávných rolí je to změna, blíží se spíše dramatu Únos domů," srovnává Kotek.
"Můj hrdina je kluk, který se i s rodiči octne v transportu, a když situace přitvrdí, snaží se všechny zachránit," líčí herec, který se teď musí "rozmluvit".
Víc kvůli domluvě se štábem než několika větám v dobytčáku, které mu scénář předepsal: "Němčinu znám, ale čtyři roky jsem ji nepoužíval."
"To může být pro Kotka odrazový můstek ke kariéře v cizině," míní jeho zahraniční agent. "Navíc jde o úplně jiný žánr. Říkal jsem Kotkovi, že všichni ho mají zařazeného v komedii, takže pro něj bude zajímavé zkusit si hned na začátku dráhy i roli vážnou a dokázat, že umí také jiné polohy," dodává český koproducent snímku Ivo Pavelek ze společnosti Diamant Films.
Kromě Kotka a dalších mladších českých herců se v Posledním vlaku objeví Juraj Kukura, Nina Divíšková, Michal Pavlata či Stanislav Zindulka, a protože český vklad činí zhruba čtvrtinu, smí film bojovat o České lvy.
Zřejmě až za rok 2006, kdy přijde do zdejších kin, kdežto německá strana, která má zálusk na Zlaté glóby, chce stihnout premiéru do Vánoc. Drsný příběh, jenž se odehrává hlavně na kolejích, se v Česku točí do půli července.
Poslední vlak nezačal příliš šťastně: nejprve jeho režisérský post postupně opustili čtyři tvůrci včetně Ivana Fíly, poté Vilsmaier hned na začátku natáčení utrpěl úraz na kamerovém jeřábu. Nicméně nyní už znovu pracuje a očekává se, že kromě diváků najde Poslední vlak také pestrou festivalovou cestu. Vzbuzuje totiž pozornost historickou látkou i atraktivním obsazením.
Hlavní role vytvoří Gedeon Burkhard, známý z televizního Komisaře Rexe, Šípkové Růženky či ze seriálu Náhrdelník, který představuje slavného boxera, a Sibel Kekilliová coby ústřední ženská postava Rut, hvězda vítězného filmu loňského Berlinale Proti zdi. Kolem ní pak média vybudovala další senzaci díky objevu, že začínala v pornofilmech.
Děj Posledního vlaku bude rovněž pod drobnohledem, neboť vychází ze skutečné kapitoly dějin Německa. Za Hitlerovy éry, kdy Židé hromadně putovali do vyhlazovacích táborů, nepouštěli nacisté po jistý čas do transportů vybranou skupinu elitních židovských osobností, například lékařů. Ale pak přišel rozkaz – Konec výjimek, musí všichni! – a do Osvětimi vyjel osudný vlak s posledními příslušníky židovské komunity. Živých jich do koncentračního tábora dorazila hrstka.
Film vzniká ve společnosti CCC Filmkunst, německé producentské říši rodáka z polské Lodže Artura Braunera, který brzy oslaví sedmaosmdesátku. Do kin uvedl téměř tři sta děl včetně vůbec prvního poválečného filmu západní zóny rozděleného Německa.
Z jeho dílny vzešly ceněné tituly jako Evropa, Evropa režisérky Agnieszky Hollandové, Hanussen od Istvána Szabóa, Wajdova Láska v Německu, Stalo se za bílého dne podle Dürrenmatta a Růžová zahrada s Liv Ullmannovou, Maximilianem Schellem či Peterem Fondou.
Pracoval i s dalšími hvězdami: Raf Vallone hrál v jeho Lásce, Orson Welles v Ostrovu pokladů a Yves Montand v díle Hrdinové jsou unaveni. Byl rovněž producentem dobrodružných filmů Vinnetou a Old Shatterhand v Údolí smrti, Napříč Kurdistánem či Poklad Aztéků a komedie Zlaté časy ve Spessartu.
Po letech komerčních projektů se Artur Brauner, který často pracuje s bratrem Wolfem, rozhodl pro látky závažnější. Válce a holokaustu v poslední době věnoval díla Z pekla do pekla či Babij Jar, Poslední vlak v té cestě pokračuje.
