V osudu nevysokého výřečného muže, vlastním jménem Paul Hewson, se stále proplétá hudební byznys a politika.
Jak píše autor knihy Mick Wall, Bono je snad jediná superhvězda, která působí v obou směrech důvěryhodně. Bonovi naslouchají miliony fandů, radí se s ním bývalí i současní prezidenti včetně Billa Clintona nebo George Bushe.
A všichni ho berou vážně. Když prestižní týdeník Time hledal tváře roku 2006, dal na obálku Bona vedle miliardáře Billa Gatese a jeho manželky.
Kde se vzala taková síla i osobní přesvědčivost, která vynesla zpěváka „pouhé“ rockové kapely na úroveň světové osobnosti?
Mick Wall, autor knížky o Bonovi, se na to snaží na 280 stránkách přijít. Jedním z činů, který posunul U2 a Bona na roveň Queen, Davida Bowieho nebo Phila Collinse, byl megakoncert Live Aid v roce 1985.
Bono tehdy nečekaně seskočil z pódia na plošinu vyhrazenou televizním štábům a fotografům, pracně vyprostil z davu dívku Melanii Hillsovou a zatancoval si s ní. Celému světu ukázal dvě důležité vlastnosti: schopnost okamžité improvizace a komunikace s publikem.
Bonova „akce“ sice U2 zdržela, museli vynechat jednu píseň a zpěvák se pak cítil provinile, druhý den však lidé chodili do obchodů a chtěli písně „toho zpěváka, co tancoval s tou holkou“. Od festivalu Live Aid davy na stadionech vědí, že Bonův šarm a výřečnost dokážou bořit snad všechny bariéry.
Podle autora knihy k tomu určitě přispěla Bonova rodina. Zpěvákův otec byl protestant a matka katolička. V Irsku, jehož severní část žije ve stálém stresu z náboženského napětí, byla Bonova rodina školou tolerance.
Další zátěžovou zkouškou prošel Bono v mládí, když mu náhle zemřela matka na krvácení do mozku. Hádky a alkohol ničemu nepomohly, naštěstí si Bono včas uvědomil, že může napřít energii pozitivním směrem.
A k němu patřila i kapela U2, jejíž vznik a profily Bonových spoluhráčů MickWall vykresluje. Bono je nábožensky založený, i když svou víru nikomu nevnucuje. Na druhou stranu víra je jedním z kořenů muziky U2, jejích rockových gospelů nebe i pekla, jak správně připomíná autor knihy.
Z příběhu, který sleduje Bona až do jara 2005, než se kapela vydala na současné turné Vertigo, vyplývá důležitý rys Bonovy povahy. Chudoba ve světě ho opravdu tíží a politika ho skutečně zajímá. Platilo to i v dobách, kdy hvězda U2 teprve přerůstala území Irska.
Bono však dokázal využít své jméno i vliv k tomu, aby skutečně mohl pohnout světem. Aspoň trochu. Mick Wall podtrhuje i důležitou roli zpěvákovy ženy Alison Hewsonové, která řídí Bonovu rodinu s nasazením špičkového manažera a vede charitativní nadace.
I když ve světě vyšla o U2 či Bonovi řada knih, Česko takové štěstí nemělo. V tomto kontextu plní publikace Bono, ve jménu lásky potřebnou úlohu uceleného životopisu. Autor sice nevedl s Bonem sáhodlouhé rozhovory, ale dlouhá léta sbíral informace, které pak přichutil vlastním pohledem na zpěváka.
Správně zdůrazňuje, že Bono je politicky nejaganžovanější superhvězdou od dob Johna Lennona. Bono všude lobbuje za rasovou harmonii a velkou lásku. Přitom je to muž, který podle názvu jedné z písní U2 (I Still Haven’t Found What I’m Looking For) stále ještě nenašel, co hledá. Ovšem být s Bonem na jeho cestě a při jeho hledání, to je pro posluchače jedinečný zážitek.
PAUL HEWSON: Bono, ve jménu lásky. Vydal Albatros, 280 stran, překlad Jana Bernášková. Cena neuvedena.
