Knihkupci vystavili čtyři sta tisíc titulů a skoro čtyřicet procent z nich byly elektronické knihy nebo multimédia. Letošní veletrh byl věnovaný Turecku. A hlavním tématem, které nakonec vykrystalizovalo během debat a autogramiád, byla bezpochyby tvůrčí svoboda a její limity.
Ať už v souvislosti s případem Milana Kundery, s tureckou literaturou (v Turecku údajně čelí pětasedmdesát autorů žalobám, což připomněl ve své řeči turecký držitel Nobelovy ceny, spisovatel Ohram Pamuk) či v souvislosti s čestným hostem příštího veletrhu, kterým by se měla stát Čína a její literatura.
Situaci v Číně, kde jsou spisovatelé často vězněni, kritizovaly světové PEN kluby. Tuto kritiku příští hlavní hostující země se snaží organizátoři oslabit tím, že pozvou i autory z Tchaj-wanu, Hongkongu či Macaa.
My všichni jsme autor
Na veletrhu se neztratila ani Česká republika. "Největší zájem byl o autorské čtení Ireny Douskové z její knihy Hrdý Budžes, na němž ani nestačil počet židlí," řekl ředitel berlínského Českého centra Martin Kraftl.
V neděli byla na veletrhu ve Frankfurtu udělena Mírová cena. Získal ji ve Francii žijící sochař a malíř Anselm Kiefer, který ve svém díle reflektuje německé dějiny včetně holokaustu.
Jedním z nejvýznamnějších hostů veletrhu byl brazilský spisovatel Paulo Coelho, který přijel do Německa oslavit překonání hranice sta milionů svých prodaných knih po celém světě. A ve své přednášce se zaměřil i na digitalizaci médií včetně knih. "Nebojte se sdílet své myšlenky. A neptejte se, kdo je a kdo není autor. Tím jsme my všichni," uvedl Coelho.
