Müllerovi pomáhá i herecký a komický talent, s jehož pomocí do písní vpašuje role - klaunské, vypravěčské, milenecké -, a všechno ještě umocní parta muzikantů, jíž se zpěvák v poslední době obklopil. Kytarista Andrej Šeban patří k personám, které přerůstají rozměry bývalé federace, a žádná béčka nejsou ani Juraj Bartoš, Juraj Tatár či Oskar Rózsa. Nemluvě o Jiřím Stivínovi, jenž krásně jazzově pročechral hit Po schodoch. Hudebníci se zkrátka zasloužili, že Müllénium Live získává ve zpěvákově diskografii trochu jiný formát než ostatní tituly. Richard Müller: Müllénium Live CD, 56 minut Vydala firma Universal Music
Müller má snad ze všeho nejraději pomalé, vleklé melodie, nabité plíživou energií, převalující se v muzikantské lázni, kde zazvoní nebo zasóluje Šebanova světlonosná kytara. Na této desce si zpěvák opravdu vyhověl: časová délka žádné písně - ani rychlejší Nebude to ľahké - neklesne pod pět a půl minuty. Avšak posluchač se rozhodně nenudí, spíše mu občas přeběhne po zádech příjemné zamrazení. Třeba když kapela takřka pinkfloydovsky maluje v písni Tlaková níž. Pod novým úhlem muzikantského pohledu se ocitla i skladba Štěstí je krásná věc, s jejíž melodií si pohrává Stivínův saxofon a Šebanova kytara. A skladbu Cigaretka na dva ťahy jemně prosvítí a rozesní trubka Juraje Bartoše. Müller nezvyšuje hlas, drží se jakoby zpět, ale vždy se s přehledem vynoří z lenivých hudebních mlhovin.
Müllénium Live je způsob, kterým lze osvěžit stokrát obehrané melodie a projednou jim "poručit", aby tolik nezářily, ale staly se osou výborné muziky, podobně jako se to stalo v desetiminutové verzi písně Nočná optika. Kdo by si nepřál být na takovém koncertu?
13. března 1999
