Druhý díl románu věnovaného dětem je na knižních pultech k dostání pod názvem Luko, tajemství vlkodlaků. Pohádkou Nepovedený čert se Vebrová podílela na antologii Kdyby čert na koze jezdil. "Byla to pro mě čest, objevit se vedle Němcové nebo Wericha," říká dvaadvacetiletá studentka divadelní vědy.
Začínajících autorů je u nás hodně. Je obtížné prosadit se?
K vydání Luka jsem se dostala shodou náhod. Nakladatelství XYZ projevilo zájem o knižní vydání mé televizní hry Nepovedený kouzelník. Když jsem tam však předložila rozpracovanou fantasy o vlkodlacích, shodli jsme se, že bude lepší vydat ji. Na druhý díl došlo hlavně proto, že jsem měla potřebu v příběhu pokračovat a měla jsem kladné ohlasy od čtenářů. Přispěla k tomu i dobrá prodejnost první knihy.
Chystáte další pokračování vlkodlačích příběhů?
Ano. Příběhy Luka bych ráda dovedla k trilogii. Snažím se, aby hrdinové stárli se svými čtenáři, a také o to, aby se v knihách zrcadlily určité české reálie, aby byl děj propojený s naší historií. Se svými postavami doslova žiji. V noci se třeba vzbudím a musím si napsat nějaký důležitý nápad. Když píšu o tajemné říši vlkodlaků Stvůronu, vůbec nevnímám okolí.
Postavy ve vašich knihách jsou velmi propracované. Jak vznikaly?
Své hrdiny vidím jako živé. Jako by šlo o mé vlastní děti. Ti záporní se pochopitelně píší lépe. Postava je podle mě základ dobrého románu nebo scénáře. Například aby vše do sebe zapadalo, vedla jsem si při psaní Luka deníček z pozice jedné z hlavních hrdinek Mariany.
Kromě psaní románů se věnujete i divadlu, dabingu a píšete písňové texty. Čím vítězí literatura?
Patří neoddělitelně k mému životu, psala jsem už jako malá. A film Hodiny o Virginii Woolfové mě utvrdil v tom, že bych se psaním měla dál vážně zabývat.
Studujete divadelní vědu a máte za sebou i herecké zkušenosti. Napíšete si pro sebe nějakou hru?
Divadelní hru považuji za jeden z nejsložitějších literárních útvarů a zatím si na ni netroufám. Hereckou zkušenost využívám spíš při besedách a autorských čteních. To jsou vůbec zážitky. Děti vás například často odzbrojí nějakým "naprosto průzračným" dotazem. Jsem za ten přímý kontakt moc ráda.
Víte už, co bude dál, až dokončíte Lukovu trilogii?
Ráda bych skloubila psaní knih se scenáristikou. Jiří Sovák o televizních a filmových scénářích v minulosti řekl: "Tenkrát se psalo pro lidi." A já na ta slova pořád myslím. Dnes je až příliš v módě "pěstovat styl". Do budoucna sním o generačním románu. Zatím sbírám zkušenosti. Také se těším na brzké půlroční studium ve Španělsku. Cestování, zejména na jih, miluji.
