Teď se ukáže, jak tradici dostojí novinka z dílny režiséra Jana Hřebejka a scenáristy Petra Jarchovského Kawasakiho růže, která dnes vstupuje do kin – už podruhé.
Tvůrci totiž pro její distribuční cestu zvolili stejný postup jako před časem film Jiřího Menzela Obsluhoval jsem anglického krále. Hrabalovský příběh odstartoval v malém počtu kopií 19. prosince 2006, jen aby stihl bitvu o České lvy daného roku; široké nasazení zahájil až po svátcích.
Bude vážný Hřebejk bavit?
Kawasakiho růže to zkusí zopakovat. Hraje se už od 21. prosince 2009, ale jen ve třech kinech, což plně stačí pro zařazení do bitvy o České lvy. Počínaje dneškem startuje podruhé, už se třiceti kopiemi, takže se očekává větší divácký zájem než za první víkend, kdy film viděla tisícovka lidí. - Čtěte Kino Lucerna slaví sté narozeniny, jako dárek si dá novinku od Hřebejka
Otázkou zůstává, zda publikum odchované vlídným humorem Pelíšků projeví ochotu vidět "jiného Hřebejka", současné drama o vážném morálním dilematu zakotveném v totalitní minulosti.
Hybatelem událostí, jenž posléze ustoupí do pozadí, se stane televizní zvukař, který s kolegyní podvádí svou manželku, dceru váženého disidenta. Když se jeho nevěra provalí, zeť se hojí na tchánovi, o němž zjistí, že donášel tajné policii na svého dávného soka v lásce, sochaře donuceného poté k emigraci.
Pátrání v paměti tak rozjitří vztahy uvnitř navenek harmonické rodiny.
"Po roce 1990 přišlo nedostatečné vyrovnání se s komunistickou minulostí – mnohdy z lidských důvodů. - Čtěte Spolupracovníky STB ve svém filmu neomlouvám, říká režisér Hřebejk
Tím, že kdekdo na kdekoho něco věděl a že mnozí zbabělci i hrdinové nebyli jednoznační. My nechceme vinu relativizovat, ale vyprávět o ní plasticky a nejen pamětníkům, nýbrž i mladým, kteří v totalitě nežili," vysvětluje volbu látky Hřebejk.
Zaujala ho též myšlenka ze studie historika Jiřího Suka, že při zjišťování minulých událostí nelze spoléhat na vzpomínky přímých účastníků. S odstupem dvaceti let nastává značné zkreslení.
Díky postavě umělce-emigranta má Kawasakiho růže i nadnárodní rozměr zajímavý pro zahraniční festivaly; film už dostal pozvánku na Berlinale do sekce Panorama.
Příslušné scény vznikly ve výtvarnickém centru v Göteborgu, kde tvůrci podle svých slov našli "fotogenické místo s unikátním výhledem na město, přístav a otevřený mořský horizont".
Při natáčení použil Hřebejk poprvé digitální technologii a dvě kamery; nemusel tedy šetřit filmovou surovinou a mohl točit i varianty scén.
Pro diváky zřejmě největší magnet představují herci: Martin Huba, Daniela Kolářová, Lenka Vlasáková a Ladislav Chudík v roli vyšetřovatele StB.
Návštěvnost filmů Jana HřebejkaPelíšky (1998) - 1 milion diváků |
