"Buclaté dámy jsou Venuše a ty hubené Kudlanky," řekl před včerejší vernisáží Načeradský.
Sedmdesátiletý významný představitel českého figurativního umění až na dvě výjimky vystavuje díla vzniklá v loňském roce. Původně zamýšlel ukázat 70 pláten, nakonec Výstavní síň Mánes z prostorových důvodů nabízí jeho děl o dvě desítky méně.
"V Mánesu tak bude zhruba jedna třetina toho, co jsem za poslední dva roky vytvořil," podotkl pracovitý umělec, který podle svých slov malbami "usiluje o bezprostřední vtažení do děje".
Vedle Kudlanek a Venuší jsou častými náměty Načeradského děl milenecké dvojice, vyjádření pohybu během a tancem a výjevy z pivnic, které podle kurátora výstavy Richarda Druryho vyjadřují "stav věčného čekání". "Načeradského díla charakterizuje ostrá ironičnost, otevřená láska a snaha dostat se k jádru lidské humanity," podotkl Drury.
Dodal, že Načeradského "obrazy z jednoho vrhu" ukazují, jak vypracovává několik variací na dané téma, z nichž každá je svébytným originálem, odkrývající další rozměr problematiky.
Jiří Načeradský
|
Narodil se 9. září 1939 v Sedlci na Benešovsku. V letech 1957 až 1963 vystudoval Akademii výtvarných umění. Od roku 1987 je členem Volného sdružení 12/15, samostatně vystavoval poprvé v roce 1967 v galerii mladých v Mánesu. Načeradský byl vůdčí osobností tvorby "nové figurace" 60. let, která navazovala na groteskní tendence v českém umění a je podle literárního směru nazývána magickým realismem. Do této polohy se umělec s velkým kreslířským talentem dopracoval přes poznání surrealistické tvorby. Koncem 60. let vytvořil řadu pláten přepisujících reportážní sportovní fotografii. Po odmlce na počátku 70. let přešel od figurace k zobrazení mechanismů, od olejomalby přešel k akrylu a současně parodoval v návaznosti na pop-art postavy amerického kresleného filmu. V 80. letech se vrátil k tradičnější figuraci, ovšem groteskně deformované. Po listopadu 1989 se stal nejprve docentem a roku 1991 pak profesorem na Akademii výtvarných umění v Praze. Žije a pracuje v Praze. Zastoupen je například v Centre Georges Pompidou v Paříži, Národní galerii v Praze, Galerii hlavního města Prahy, téměř všech regionálních galeriích České republiky a mnoha soukromých sbírkách po celém světě.
