Proč vám výsledek tak vadí?
Digitalizovaná kopie nebyla pořízena z originálního negativu. Neodborným přepisem byly tváře herců nazelenalé, interiéry, které měly být osvětleny teplým světlem petrolejové lampy, vypadají jako ozářené lampou neonovou.
Vyložte laicky rozdíl mezi formátem 4K, který razíte s kameramany, a 2K, jejž dělá archiv?
Ve kvalitě obrazu. Přitom rozdíl v ceně není velký. A zaráží mě, že archiv dal bez vědomí autorů digitalizovat celou kolekci českých filmů ve 2K maďarské firmě, mezi nimi i Rozmarné léto, jak jsem teď zjistil.
Vás se nikdo neptal?
Ne. Nechápu, proč archiv trvá na nižší kvalitě, když za dobré kopie ve vyšším rozlišení by při obchodování s nimi utržil víc. Navíc za čas nebude 2K vyhovovat a filmy se budou muset znovu přepisovat na 4K.
Ale vy už máte ve 4K restaurované Ostře sledované vlaky, že?
Ano, díky spolupráci karlovarského festivalu s Nadací České bijáky. Výsledek je skvělý. Digitalizaci zaplatila nadace financovaná ze soukromých zdrojů. Na díla Všichni dobří rodáci, Hoří, má panenko a Ostře sledované vlaky nedal archiv ani korunu. Rozhodl jsem se, že na digitalizaci Postřižin ve 4K, už kvůli kvalitě práce kameramana Jaromíra Šofra, připlatím ze svého.
A v čem je problém?
Archiv vydání podkladů stále zdržuje, prý je to nesystémové řešení. Přitom americkému zájemci, který chce zdigitalizovat Jirešův film Valerie a týden divů, negativ půjčil. Myslím, že chce zabránit srovnání kvality obou způsobů digitalizace.
Rozumím tomu správně, že jako režisér Postřižin jste podle autorského zákona autor díla, ale nemáte k němu přístup?
Přesně tak, mám sice práva, ale nemám materiál. Přitom bez mého svolení by do něj neměl nikdo zasahovat.
Teoreticky: kdyby se u nás v roce 1945 film neznárodnil a snímky natočené za státního monopolu proto teď nespravoval archiv, mohl byste fyzicky k těm svým?
Myslím, že ano. Kdysi jsem byl v Hollywoodu u Josefa von Sternberga, režiséra Modrého anděla či Šanghajského expresu, který měl doma všechny své filmy, jejich originální negativy. Řekl mi, že si jako autor hlídá původní tvar právě proto, aby do něj nikdo nezasahoval.
Podle vás u restaurování mají být původní autoři díla, ale z reakcí archivu jsem vyčetla obavu, že byste se snažili originál vylepšovat, prostě dodatečně měnit.
To je blbost, navíc technický nesmysl, to ani nejde. Jde nám se Šofrem o to, aby se digitalizace dělala pořádně, ne z málo kvalitních televizních záznamů, jak to praktikuje archiv, a aby u restaurování byli tvůrci, odborníci od kamery, ne jen narychlo vyškolení technici.
Nechápu, co mohou zkazit?
Uvedu příklad. Kameraman ví, že muž v pozadí je zloděj, čili ho schválně nechá tajuplně ve stínu. Kdo neví, že je to záměr, při úpravě siluetu rozsvítí, což se dá, jenže pak příběh ztrácí smysl.
Proč musíte mít negativ, nestačí k restauraci někdejší kopie?
Při dokončování filmu se originální negativ velmi pečlivě světelně i barevně vyrovnával. Z něho se pak dělaly distribuční kopie. Ale každou kopií se kvalita obrazu snižuje. Proto se při digitalizaci musí vycházet z původního negativu – a jeho jediný exemplář je právě v archivu.
Kdybyste chtěl udělat režisérský střih některého svého díla, pak by vám negativ museli vydat?
Těžko říci, ale já bych to ani nedělal. Film je jednou hotový – a basta. Jde mi jen o to, aby se promítal divákovi v nejlepší možné kvalitě.
Čeká se jen na podpis, tvrdí šéf archivuJiří Menzel není jediný, kdo kritizuje Národní filmový archiv za metodu digitalizace, ozvali se i členové výzkumného programu, od něhož archiv odstoupil. „Místo kvalitních postupů jde archiv opačnou cestou, odmítá zapojení autorů filmů do procesu jejich digitalizace a snaží se nastolit úpravy za zavřenými dveřmi či s riziky v zahraničí,“ uvedl za odborný tým vedoucí katedry kamery na FAMU a šéf Asociace českých kameramanů Marek Jícha. Na čtyři hlavní pochybnosti odpovídá ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant. Proč se digitalizuje v nižší kvalitě? Jiří Menzel v rozhovoru tvrdí, že rozdíl mezi „formátem“ 4K a 2K je „ve kvalitě obrazu“ a hned dodává, že „rozdíl v ceně není velký“. Ve skutečnosti je cenový i časový rozdíl mezi běžným přepisem z filmové kopie a digitalizací z negativu (a následným restaurováním) asi stonásobný. Proč česká díla digitalizují v Maďarsku? Proč archiv nechce u restaurace děl jejich autory? Proč archiv nezapůjčil negativ Postřižin? Proč ještě reagujete na Jiřího Menzela? Jiří Menzel tvrdí, že Národní filmový archiv nevložil do velkých digitalizací ani korunu. Již od února ode mě ví, jak je to ve skutečnosti: NFA vložil stovky tisíc korun do detailních rešerší, bez nichž by nebylo možné „velkou“ digitalizaci s komplexními restaurátorskými zásahy vůbec provádět. Také tvrdí, že dodatečné měnění filmů v průběhu digitalizace je „blbost, navíc technický nesmysl, to ani nejde“. Všichni, kdo se účastnili digitalizace Hoří, má panenko, si pamatují, jak přítomní kameramani požadovali změnu obrazového formátu filmu. (Což je jen jedna z četných možností, jak film při digitalizaci měnit.) K tomuto falzifikování naštěstí nedošlo, protože díky rešerším jsme měli jasné důkazy, v jakém formátu byl film původně uváděn, takže i digitální podoba filmu má týž obrazový formát. Z veřejných a snadno dostupných zdrojů lze zjistit, že Rozmarné léto není mezi filmy, které NFA teď v Maďarsku digitalizuje a restauruje. Jakmile bude k dispozici rozpočet pro digitalizaci a restaurování Rozmarného léta ve 4K, NFA k takové práci přistoupí se stejným nadšením jako u všech dosavadních projektů. |
