Jiří Langmajer |
Takový režim držel herec až do premiéry. Teď zase začíná náročnou roli bez alternace hrát, před sebou má čtyřicet večerů.
Podle Jiřího Langmajera by byl ale nesmysl si stěžovat. Na Letních shakespearovských hrách hrál po boku Jana Třísky Edgara v Learovi, o pár let později pak posmutnělého šaška Festeho ve Večeru tříkrálovém a také Hamleta. "Já jsem věděl, co mě čeká. Nemůžu si tudíž stěžovat, že jsem unavený. Můj herecký život je intenzivní čili náročný. Co by za to jiní dali. Jsem vlastně docela šťastný člověk," říká herec.
V rozhovoru pro magazín City DNES hovoří také o osudovém setkání s režisérem Martinem Hubou, který inscenaci režíruje. Potkali se poprvé na práci při Learovi a od té doby Langmajer toužil s Hubou opět pracovat.
Poprvé se mu to podařilo v Bratislavě, když spolu hráli v Čechovově Rackovi. To už věděli, že spolu budou inscenovat Shakespearovu slavnou hru o zlotřilém králi a každou volnou minutu rozebírali právě Richarda III.
Čtěte v City DNESCity DNES přináší aktuální témata, programy a servis pro využití volného času. |
"Po letech, kdy hrajete krásné velké role, můžete mít pocit, že už všechno umíte a že vás máloco překvapí. Jenže tyhle myšlenky přicházejí především proto, že nepracujete tak často s lidmi, kteří v sobě mají ambici se každou prací posunout ještě o příčku dál. Martin má v sobě neuvěřitelnou intenzitu mužství, elegance, obrazotvornosti a imaginace. I fyzickou intenzitu na to, kolik mu je let. Je to fascinující muž," netají se herec svým obdivem.
Do role se pokusí vložit všechno: neovlivňuje jej v soukromí cynická povaha Shakespearova padoucha? "Pochopitelně mě role ovlivňují i v mém soukromém životě, při zkoušení takových náročných partů se chovám jinak než obvykle. Zvlášť když jsem byl mladší, byl jsem nesnesitelnej. Když mám takhle intenzivní práci, žiju radši sám, i když už mě ta samota přestává bavit," říká v rozhovoru.